Jan Fingerland: Krev, pot a slzy proti Islámskému státu
Jako kdyby se ve válce s Islámským státem psal rok 1943. Jeho expanze se sice ještě zastavila a v některých místech dokonce prohrává. Cesta ke konečnému vítězství ovšem bude dlouhá a povede přes mnoho bitev.
To se týká i právě probíhající bitvy mezi iráckou armádou s Islámským státem o město Ramádí. Ta začala v úterý za úsvitu a jejím cílem je osvobodit centrum tohoto města od islámských extremistů, kteří se drží v centru v komplexu bývalých vládních budov.
Symbolický význam Ramádí je velký – letos v květnu ho bojovníci Islámského státu dobyli celkem snadno, což byla velká ostuda irácké vlády i armády. Půlmilionové Ramádí navíc leží jen asi sto kilometrů od Bagdádu, jeho pád tedy v polovině roku vyvolal v irácké metropoli paniku.
Nyní tedy irácká armáda těžce dobývá to, co lehce ztratila. Podle iráckých zdrojů jdou věci relativně snadno. V centru Ramádí je prý jen asi 250 až 300 členů Islámského státu. Ti postupující armádu ohrožují pomocí odstřelovačů a sebevražedných útočníků, s čímž prý ovšem Bagdád počítal.
Jedním z velkých oříšků byl přístup do města. Bylo potřeba postavit provizorní most přes Eufrat a zajistit tak útok z několika směrů. Ještě větším problémem je osud civilistů. Armáda sice útok ohlásila a vyzvala obyvatele Ramádí k odchodu z bojiště, ale je pravděpodobné, že Islámský stát bude část lidí zadržovat a používat je jako živé štíty.
Osud civilistů zaměstnával vládu ještě v jednom směru. Při minulém významném vítězství nad Islámským státem v Tikrítu se nejefektivnější jednotky, které má Bagdád k dispozici, letos v dubnu dopustily násilností na místních lidech.
Jde totiž o šíitské jednotky, zatímco města jako Tikrít a Ramádí jsou sunnitská. Pro právě probíhající osvobozovací operace proti Bagdád zvolil regulérní irácké jednotky, aby dále nejitřil napjaté vztahy mezi sunnity a šíity.
Irácká vláda předpokládá, že osvobozování Ramádí zabere jen asi tři dny, potrvá tedy podle očekávání asi do čtvrtka. Bude to významné vítězství, ale bude to také jen jeden z řady nutných úspěchů na cestě za porážkou Islámského státu.
Ten letos ztratil rozsáhlá území, zejména na úkor syrských Kurdů, částečně také Kurdů iráckých a irácké vlády. Zrovna tak Islámský stát nová území dobyl, zejména v Sýrii na úkor syrské vlády, i když to se nyní také mění. Co se Iráku týče, dobytí Ramádí je důležité nejen symbolicky, ale také strategicky.
Ramádí je důležitým kamenem v pomyslném řetězci měst, která Islámský stát dobyl, jako je třeba Falúdža. Na konci této cesty bude dobytí Mosulu – operace v Ramádí je v jistém ohledu také zkouškou na tento mnohem obtížnější tah. Přirovnáme-li situaci ke druhé světové válce, podařilo se sice uhájit Moskvu nebo Londýn, ale Operace u Dukly nebo Den D leží ve vzdálené budoucnosti.
Současná operace má ještě jeden význam – na osvobození města se podílela trojice sil, irácká armáda, sunnitské kmeny, které se postavily proti Islámskému státu, a američtí specialisté, kteří dodávají zpravodajské informace, podporují Iráčany letecky a nabídly i vrtulníky a další pomoc.
Zatím čekají Iráčany po ještě dlouhou dobu krev, pot a slzy.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.