Jan Fingerland: Krveprolití v Kvétě, jeden útok, mnoho podezřelých

25. říjen 2016

Všechny teroristické útoky jsou si v mnoha ohledech podobné. Každý je ale také jedinečný, a tak je tomu i v případě přepadení policejní akademie na jihu Kvéty v Pákistánu, které si vyžádalo desítky lidských životů.

Je charakteristické, že není úplně zřejmé, kdo je skutečným pachatelem poměrně sofistikovaného útoku. Skupina zřejmě jen tří útočníků pronikla v noci do areálu policejní akademie, zahájila střelbu a nejméně dva pachatelé pak odpálili své vesty s výbušninami.

Taková akce vyžaduje relativně rozsáhlou organizační, finanční i znalostní základnu. Je třeba mít dostatek lidí ochotných útok provést, zkušenosti s výrobou výbušnin a výbušných vest, prostor pro výcvik i schopnost pochybovat se v přísně kontrolovaném území.

K akci se přihlásil Islámský stát, který dokonce zveřejnil fotografie pachatelů. I pokud jsou pachatelé skutečně z Islámského státu, jedná se o jeho pákistánsko-afghánskou odnož, která operuje stovky kilometrů od chalífátu v Sýrii a Iráku.

Stopa Islámského státu

Přísně vzato je pákistánský a afghánský Islámský stát spíše složen ze skupin, které se dříve hlásily k Al Káidě, Tálibánu nebo jiným organizacím a teprve před necelými dvěma lety, v době vzestupu Islámského státu, změnily značku na IS. Už v srpnu se pákistánský Islámský stát přihlásil k jinému velkému útoku, ale ani v onom případě není jasné, že ho provedli právě jeho lidé. Ke kvétskému útoku se emailem přihlásila také jedna z frakcí místního Tálibánu.

Skupina zřejmě jen tří útočníků pronikla v noci do areálu policejní akademie

V oblasti Aghánistánu a Pákistánu i nadále přežívá i původní Al Káida a očekává se, že až bude Islámský stát poražen v Iráku a Sýrii, vrátí se někdejší bin Ládinovo hnutí ke své původní slávě. V Pákistánu má navíc Al Káida dlouhodobou členskou základnu a úzce spolupracuje s dalšími sunnitskými hnutími, zejména Tálibánem, ale také Laškare Džanghvi.

Pákistánské úřady velmi rychle přisoudili autorství atentátu právě této skupině. Jde o extremistickou skupinu s podobnou ideologií, ale odlišným rodokmenem, než má Al Káida a Islámský stát. Počátky Laškare Džanghvi spadají do 80. let, kdy sunnitští extremisté v oblasti Pákistánu zareagovali na íránskou šíitskou revoluci a pokusy o její export do okolních zemí.

K obětem Laškare Džanghvi proto patří šíité v Pákistánu i jinde. Její základna leží v Paňdžábu, ale opakovaně udeřila i v Balúčistánu. Pákistánské bezpečnostní orgány v posledním roce provedly řadu úderů proti této stále mocné, ale také rozdělené organizaci. Podezření, že Laškare Džanghvi stojí i za posledním útokem v Kvétě, mají dokládat nahrávky komunikace mezi pachateli a jejich nadřízenými.

Nebezpečné hry

V souvislosti s Pákistánem se často připomíná skutečnost, že tamní tajné služby využívají některé extremistické skupiny pro své vlastní politické účely. A to do té míry, že už se nedá říci, zda stát používá extremisty nebo naopak. Možná hraje roli, že útok nebyl veden proti armádě, ale policii. Vše se navíc odehrává v atmosféře, kdy se zhoršily vztahy Pákistánu s Afghánistánem, odkud prý přišly příkazy atentát provést. Ale také s Indií kvůli Kašmíru, kde Pákistán údajně také pro své účely používá některé extremisty.

Možná hraje roli, že útok nebyl veden proti armádě, ale policii

A v neposlední řadě je třeba zmínit, že obyvatelé Balúčistánu nepovažují pákistánskou vládu za svou a bojují proti ní. Slabost státní moci umožňuje bujení kriminální činnosti maskované jako náboženský boj. Právě v Balúčistánu, i když daleko od Kvéty, byly před více než třemi lety uneseny dvě Češky.

Vraždu desítek policejních kadetů je tedy možné považovat za projev terorismu, regionálního odboje, neuspokojivé bezpečnostní situace, špatné politiky pákistánské vlády, ale zcela určitě za pouhou epizodu velmi dlouhého a tragického vývoje jednoho státu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.