Jan Fingerland: Miloš Zeman, mistr bombastických banalit

Jan Fingerland: Diváka Zemanových vystoupení v OSN, přednášených s vědoucím úsměvem a podivně žoviálním tónem napadá, ke komu jsou vlastně tyto řeči pronášeny - Foto: Khalil Baalbaki

Jan Fingerland: Diváka Zemanových vystoupení v OSN, přednášených s vědoucím úsměvem a podivně žoviálním tónem napadá, ke komu jsou vlastně tyto řeči pronášenyFoto: Khalil Baalbaki

Nebudu zdvořilý, tak zněl slib českého prezidenta před jeho vystoupením před zahájením nové sezóny ve Valném shromáždění. Spíše měl říci „nebudu konkrétní“. Co tedy Miloš Zeman v New Yorku vlastně řekl?

Tak jako vloni i předloni, vyslovoval se český prezident ke světovému terorismu, což překvapí, když si uvědomíme, že ani naše země, ani náš prezident nemáme zvláštní zkušenost s terorismem, na rozdíl třeba od prezidenta Nigérie, který mluvil před ním, nebo Kolumbie, který mluvil krátce po něm. 

Naivkové a cynici 

Zemanovu malou znalost lze doložit i jeho vlastním projevem. Hned v úvodu se odvolal na dvě vlivné knihy počátku 90. let – Konec dějin Francise Fukuyamy a Střet civilizací Samuela Huntingtona. Obě ve své době vyvolaly velkou pozornost, snad i nepřiměřenou. 

Prezident Miloš Zeman vystoupil 19. září v New Yorku při rozpravě Valného shromáždění OSN - Foto:  ČTK/AP, Richard Drew

V určitých kruzích se tehdy považovalo za vhodné si o nich něco myslet. Z nějakého důvodu se teď na ně odvolal se zpožděním čtvrt století i Miloš Zeman. A to přesto, že od té doby vyšla k tématu řada jiných vlivných, lepších a hlavně aktuálnějších prací. 

Důvody, proč Zeman zmínil právě Fukuyamu a Hungtintona, mohou být dva. Jeden spočívá v tom, že navzdory pověsti sečtělého člověka český prezident zas tak moc nečte. Nezmiňuje obvykle důležité knihy posledních let, spíše se odvolává na jména a myšlenky, které byly aktuální v 60. nebo nanejvýš 70. letech. Takže zmínka o knihách z počátku 90. let je vlastně pozitivní posun. 

A za druhé, obě knihy zdánlivě slouží k ilustraci Zemanovy teze – na jedné straně je naivní Fukuyama, proti němu střízlivý Huntington, který mluvil o „krvavých hranicích islámu“. Potíž je, že Zeman, zdá se, tyto knihy nečetl. Tvrzení, na která se odvolával, obíhala v neinformované novinové debatě o těchto dílech, ale nevyskytují se v knihách samotných. Ne, Fukuyama není prosťáček, který si myslel, že dějiny skončily, a Huntingtona nelze označit za „cynika“, jak to udělal český prezident. 

A už vůbec z Huntingtonova díla nevyplývají závěry, které Zeman udělal. Třeba že terorismus, včetně toho islámského, o kterém Zeman výhradně mluvil, není nějaké hnutí „islámu“ proti ostatnímu světu, ale krvavý konflikt, který se odehrává zejména uvnitř islámského světa. 

Prezident Miloš Zeman vystoupil 19. září v New Yorku při rozpravě Valného shromáždění OSN - Foto:  ČTK/AP, Richard Drew

Jednotně proti všem 

Také pokračování projevu obsahovalo, tak jako i vloni a předloni, směs banálních pozorování, manipulativních interpretací a nevyžádaných rad, jak bojovat proti terorismu. Zeman, zdá se, vidí terorismus jako jakousi homogenní sílu, proti které je třeba nasadit jednotnou bojovou mezinárodní organizaci. 

Pochválil proto zřízení nového úřadu OSN pro boj s terorismem, do jehož čela se postaví zástupce Ruska. Příjmení Voronkov – Zeman ho vyslovil Vorobkov – bylo snad jediným aktuálním jménem, které v projevu zmínil. 

Je ovšem otázka, co by tento jednotný světový boj proti terorismu znamenal v praxi. Například proti Islámskému státu bojují kurdské jednotky, které za teroristické považují Turci. Proti sunnitské IS také bojuje šíitský Hizballáh, nepochybně rovněž teroristická organizace – proti komu a po boku koho by tedy jednotky OSN měly bojovat? Je zvláštní, když politik zapomene, že bezpečnostní otázky jsou také - a především - otázky politické. 

Promarněná příležitost 

V shluku různých tvrzení o migraci a terorismu zanikla i jedna zajímavá, sice ne originální, ale přece jen opomíjená myšlenka, a to, že přesun mas lidí z jihu na sever znamená také ochuzování zdrojových zemí. Zeman z této teze mohl udělat podnětnou řeč, když už chtěl mluvit o světových problémech. Ovšem on ji jen použil na podporu svých latentně antiislámských stanovisek. 

Prezident Miloš Zeman vystoupil 19. září v New Yorku při rozpravě Valného shromáždění OSN - Foto:  ČTK/AP, Roman Vondrouš

A když už mluvil o žádoucí ekonomické podpoře zemí, z nichž migranti pocházejí, je zvláštní, že neřekl, co by udělal on sám. Například co navrhuje, aby udělala Česká republika z českého státního rozpočtu na jeho konkrétní návrh. Byl by to zajímavý námět pro prezidentskou předvolební debatu u nás. 

Diváka Zemanových vystoupení v OSN, přednášených s vědoucím úsměvem a podivně žoviálním tónem napadá, ke komu jsou vlastně tyto řeči pronášeny. K přítomným delegacím? Jeho voličům? Nejpravděpodobnější je, že adresátem Zemanových projevů je on sám. 

Autor:  Jan Fingerland
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace