Jan Fingerland: Mnichovská rada aneb O bezpečnosti Evropy staronově

Jan Fingerland: Svět náhle vypadá menší, méně vypočitatelný a křehčí a Západ v něm hraje stále menší roli - Foto: Khalil Baalbaki

Jan Fingerland: Svět náhle vypadá menší, méně vypočitatelný a křehčí a Západ v něm hraje stále menší roliFoto: Khalil Baalbaki

O současných hrozbách světovému míru se nedá říci, že jsou zcela nové. Nová je ale jejich podoba a vzájemná kombinace. Mnichovská bezpečnostní konference tyto problémy nevyřeší. Ale položí je na stůl a pojmenuje je.

Už dlouho Evropa nečelila tak velkému zpochybnění své stability a bezpečnosti, ať už se jedná o hrozby vnější, nebo ty, které číhají uvnitř. Je charakteristické, že všechny jsou do sebe zapleteny. 

K těmto hrozbám patří kybernetické útoky, vedené často státními nebo polostátními aktéry; destabilizující efekt sociálních médií; případně i útok na samotný koncept objektivity v médiích a společenské debatě. Společnosti jsou čím dál vratší i kvůli vlně neliberálních a populistických sil a snížené odolnosti vůči jejich lákání. To vše je propojeno s nejistotami různého druhu, které způsobuje masová migrace. Bezpečnostní hrozbou je nepevný a nekoncepční postoj evropských vlád, ale nejen těch současných, ale i řady předchůdkyň. 

Svět náhle vypadá menší, méně vypočitatelný a křehčí a Západ v něm hraje stále menší roli. Nejasné zůstávají dlouhodobé záměry hráčů, jejichž role zároveň roste, ať je to Rusko, Írán nebo nadnárodní teroristické sítě. A to vše je podtrženo skutečností, že Evropa je velmi znejistěna rtuťovitým postojem nové americké administrativy. 

Pencova mise 

Pence bude jednat s nejvyššími představiteli Ukrajiny, tří pobaltských států a zejména s hostitelkou Angelou Merkelovou - Foto: Wikimedia Commons,  CC-BY-SA-3.0, Gage Skidmore

Pence bude jednat s nejvyššími představiteli Ukrajiny, tří pobaltských států a zejména s hostitelkou Angelou MerkelovouFoto: Wikimedia Commons, CC-BY-SA-3.0, Gage Skidmore

Jednou z důležitých položek mnichovských jednání proto bude přítomnost amerického viceprezidenta Pence, který v soboru pronese očekávaný projev, který by měl alespoň trochu ubezpečit spojence. Pence bude také jednat s nejvyššími představiteli Ukrajiny, tří pobaltských států a zejména s hostitelkou Angelou Merkelovou, ostatně asi nejvlivnější politickou osobností současné Evropské unie. 

S kancléřkou se tak setká zatím nejvyšší zástupce vlády, která pochválila brexit, kritizovala německý postup ve věci zvládání uprchlické krize a zatím nerozptýlila spekulace o svých podivných vztazích s Ruskem. Přítomni budou ovšem i kvalifikovaní zástupci Česka – ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. 

Očekává se, že Pence přiváží známou dvojakou zprávu, s níž už před ním do Bruselu dorazil ministr obrany Mattis a po něm na jednání G-20 ministr zahraničí Tillerson. Totiž že Evropa by se při své obraně měla více spolehnout na své síly. Je to trochu jako v pořekadle o sklenici napůl prázdné a napůl plné, záleží na pohledu. Američané možná konečně Evropu donutí jednat dospěle, ale jde možná také o předzvěst nižší americké ochoty garantovat svým nejvýznamnějším spojencům to, co jim náleží podle starých dohod i zvyků. Bude záležet i na Evropě, co si z této situace vezme. 

Evropa na rozcestí 

Jak uvádí Daniel Mützel na stránkách serveru Euractiv, unijní státy momentálně například používají 17 typů tanků. Spojené státy jen jeden. Jak známo, naprostá většina evropských členů NATO neplní svůj závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Podle průzkumů Pewovy agentury jsou jen dotázaní Poláci a Holanďané připraveni zvýšit své výdaje. 

Do Mnichova dorazil senátor John McCain, v Mnichově tradiční host, který bude reprezentovat Kongres - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, zdroj: Flickr

Do Mnichova dorazil senátor John McCain, v Mnichově tradiční host, který bude reprezentovat KongresFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, zdroj: Flickr

Ochablost a nedostatek odhodlání není tedy chorobou jen vlád, ale i společností. Bude tedy zajímavé sledovat, zda se představitelé evropských zemí nějak vyjádří k věcem, které by jim logicky měly ležet na srdci více než Američanům. A jen tak na okraj, do Mnichova dorazil také senátor John McCain, v Mnichově tradiční host, který bude reprezentovat Kongres, ale také tak trochu jinou než trumpovskou Ameriku. 

Ale zpátky k Evropě. Starý kontinent, a zejména EU musí přemýšlet nejen o své schopnosti bránit se vojenským hrozbám, ale také své schopnosti ovlivnit věci za jejími hranicemi, které se jí ovšem týkají. Malá relevance EU i jednotlivých států přitom s každou další krizí bije více a více do očí – ať se jedná o nastavovanou krizi na Ukrajině, vrtošivé jednání Turecka, natož budoucnost Sýrie, z níž do Evropy přichází podstatný díl uprchlíků.  

Třeba budou Evropané tváří v tvář situaci, kdy nemůžou věřit Rusku, ale nyní se nelze spolehnout ani na Ameriku, připraveni formulovat alespoň odhodlání, když ne plán, něco se sebou udělat. 

Autor:  Jan Fingerland
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace