Jan Fingerland: O čem se nemluví aneb Co dělá Berlín proti masové migraci

Jan Fingerland: Německo se celkově o Afriku zajímá více než kdykoli dříve za posledních mnoho desetiletí - Foto: Khalil Baalbaki

Jan Fingerland: Německo se celkově o Afriku zajímá více než kdykoli dříve za posledních mnoho desetiletíFoto: Khalil Baalbaki

Daleko od Berlína nabíhá největší a také nejnebezpečnější mise německé armády. Jejím účelem je mimo jiné zabránit masové migraci do Evropy. Přesto a nebo právě proto zůstává operace stranou pozornosti většiny Evropanů.

Řeč je o německém podílu na jednotkách MINUSMA v Mali, v subsaharské Africe. Německo mělo v zemi do nedávné doby asi 150 vojáků, na podzim přibylo dalších pět set a právě v těchto dnech se vypravují další stovky. Celkem půjde o tisíc německých vojáků v neklidné severní části Mali. Další tři stovky Němců pobývají na jihu v metropoli Bamaku, kde se podílejí na výcvikové misi Evropské unie. 

Velký problém s Mali 

Proč právě Mali? Je to důležitá země na cestě z jižnějších části Afriky do Libye a pak dále na sever přes moře do Evropy. Mali se rozkolísalo v roce 2012, kdy zde proběhl převrat, kterého pro změnu využila zanedbávaná komunita Tuarégů, která se pro tento účel spojila s islamisty. Situaci zhoršil příliv zbraní z Libye, kde byl právě svržen Muammar Kaddáfí a z tamních skladů se dostaly do okolí četné zbraně. 

Bundewswehr začal podstatně zvyšovat svůj podíl na misi MINUSMA - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  isafmedia

Bundewswehr začal podstatně zvyšovat svůj podíl na misi MINUSMAFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, isafmedia

Jako první reagovala na situaci Francie, zdejší bývalá koloniální velmoc, která v lednu 2013 poslala své jednotky, aby se postavili islamistům a pomohly stabilizovat politickou situaci. Už tehdy se jen málo pozornosti věnovalo francouzské iniciativě, jež tak kontrastovala s dlouhodobou anti-intervencionistickou rétorikou pařížských vlád. 

Francouzi ale pomohli rozjet misi MINUSMA pod hlavičkou OSN, která byla spuštěna v létě 2013. Právě k ní se připojil Bundewswehr, který začal podstatně zvyšovat svůj podíl na tamní misi. Berlín očekává, že stabilizace Mali povede k omezení migrace přes tuto rozlehlou a na klíčové trase umístěnou zemi, a případně se tato stabilita bude dále šířit do okolí. 

V samotném Německu se mise v Mali stala předmětem vášnivých debat. Je zajímavé, že štěpení vede i německou levicí. Poslanci Die Linke se v parlamentní debatě stavěli jednoznačně proti německé účasti na operacích OSN, a srovnávali situaci s německou účastí na bojích v Afghánistánu. Podle této strany se Německo v jižní Asii stalo jednou z bojujících stran a to je prý morálně nepřijatelné. Stejný proces prý hrozí i v Mali, kdy Němci začnou aktivně bojovat proti povstalcům. 

Naopak němečtí Zelení odmítli srovnávání s válkou v Afghánistánu. Německu podíl na operacích podpořili, žádali ale, aby vojenská operace byla výrazněji podpořena snahou o politickou angažovanost a podporu mírového procesu v Mali. Ten však už je dávno v běhu, dohoda mezi vládou a povstaleckými skupinami na severu byla podepsána v roce 2015, nyní jde hlavně o to zemi stabilizovat a islamisty, kteří už byli zbaveni moci, dále zatlačovat. 

Německo se hlásí o slovo 

V jednotkách MINUSMA v severní části Mali bude mít Německo tisíc vojáků - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0,  Preoce

V jednotkách MINUSMA v severní části Mali bude mít Německo tisíc vojákůFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, Preoce

MINUSMA je nyní, měřeno počtem zabitých příslušníků mise, v současné době nejnebezpečnější operací OSN. Bude tedy nejnebezpečnější i pro Bundeswehr, a také jednoznačně největší. Spolková republika se však účastí na stabilizaci Mali přihlásila k své zodpovědnosti za stav na světě a také ukázala, že je připravena trochu si spálit prsty. Zatím jakékoli nasazení německých vojáků přinejmenším zbytek Evropy sleduje s jedním okem upřeným do minulosti. 

Možná i to je důvod, proč se o německých aktivitách v Mali nemluví. Jiní němečtí kritici současné mise, zejména z řad odborníků, poukazují na nedostatečné plánování na německé straně, chyby v koordinaci vojenské a civilní rozvojové části a v neposlední řadě i špatné podmínky pro německé vojáky – i zde se objevují srovnání s německou účastí na bojích v Afghánistánu. 

Německo se však celkově o Afriku zajímá více než kdykoli dříve za posledních mnoho desetiletí. Berlín se snaží podílet na stabilizaci a rozvoji dalších zemí, například Nigeru, který leží mezi Mali a Libyí, usiluje o to, aby se Afrika stala důležitým tématem německého předsednictví skupiny G-20. A také navázala rozhovory s Namibií, svou bývalou kolonií, kde podle některých názorů Německo provedlo svou první genocidu. Teď by chtělo své chyby odčinit. 

Autor:  Jan Fingerland
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace