Jan Fingerland: Případ Manson aneb Vražda nepotřebuje reklamu

Vrazi, alespoň ti filmoví a románoví, přece umírají s oprátkou na krku, v bažině na zoufalém útěku, nebo třeba s kulkou v zádech, ale rozhodně ne s nemocniční péčí placenou veřejností, v požehnaném věku 83 let.

Postava z filmu

Charles Manson byl však výjimečný vrah, cosi jako hollywoodská postava, která utekla z filmu do reality. Konec konců o svou slávu se postaral i tím, že jednou z jeho obětí byla těhotná americká herečka, navíc manželka slavného režiséra.

Mansonovy vraždy byly spáchány už na konci 60. let – jeho pozdější život ve vězení připomíná scény z filmu s oživlými ještěry z dávných dob. I jinak připomínal Manson smyšlenou postavu děl hned několika žánrů.

Vyrůstal v mimořádné chudobě jako nechtěný syn ženy, která propadla alkoholu, a muže, který se odmítal hlásit k otcovství. Část dětství trávil v přísném katolickém ústavu, z něhož po čase utekl. Byl opakovaně trestán za drobnou kriminalitu, když mu hrozilo několikaleté vězení, u soudu se za něj přimluvila plačící prostitutka, která obměkčila soudce tvrzením, že si ji Manson vezme za ženu, pokud zůstane na svobodě.

Charles Manson v srpnu 2017|foto:ČTK

Po čase opět porušil zákon a musel do vězení – v roce 1967 byl předčasně propuštěn i přesto, že sám žádal úřady, aby byl ponechán v cele, protože nezvládne život na svobodě.

Kalifornský guru

Pak následovala zase zcela jiná fáze – usadil se v Kalifornii, začal žít s mladou knihovnicí a postupně dalšími sedmnácti ženami zároveň. Jak žádala doba, bylo to soužití plné květin, lásky a LSD, nechyběla ani legendární cesta po Spojených státech ve starém autobusu. Z bývalého zlodějíčka se stal guru vlastní převážně ženské sekty. Tím si prý vynahradil citové strádání z dětství, svou skupinu konec konců označoval jako „rodinu“.

Jeho cesty se na chvíli prolnuly se showbyznysem a hudebním průmyslem, tehdy ho také zaujalo několik písní na novém Bílém albu od Beatles. Z jejich textů odvodil proroctví, podle kterého Ameriku čeká válka mezi rasistickými a nerasistickými bělochy kvůli zacházení s černochy. Krvavý konflikt měl přežít jen on a jeho skupina – pak měli vládnout černému lidu.

To bylo ideologické pozadí několika vražd, které šokovaly nejen krutostí, ale i nesmyslností. Tyto vraždy ovšem Manson nevykonal sám, zabíjeli za něj jeho lidé, on sám ani nebyl na místě. Přesto byl odsouzen k trestu smrti, stejně jako další tři lidé z jeho rodiny – mezitím ale Kalifornie zrušila trest smrti a vůdce bizarní sekty tak mohl žít dál, i když za mřížemi.

Legenda žije

Dál žila i jeho legenda. Po Mansonovi se jmenuje hudební skupina, o jeho případu bylo napsáno přes 30 knih, jedna vyšla nákladem sedmi milionů kusů. Sám poskytl z vězení řadu rozhovorů, dvanáctkrát žádal o předčasné propuštění. Málem se dokonce oženil s mladičkou obdivovatelkou. Jiná jeho následovnice se zase pokusila zabít amerického prezidenta. Mluvilo se o zvláštním charismatu tohoto psychopatického muže.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Manson zůstává záhadou i v jiných ohledech. Část jím inspirovaných vražd byla zřejmě motivována snahou získat peníze nebo se pomstít, ale ostatní zřejmě byly v podstatě nesmyslné a sám Manson příliš nepřispěl k vysvětlení svých motivů – policejní psychologové mluvili o jeho agresivní antisociálnosti nebo různých komplexech vzniklých vlivem neradostného dětství.

Může si z jeho kauzy Amerika nebo svět vzít nějaké poučení? Asi žádné, jen připomínku, jak fascinující umí být zlo, nejen pro jeho následovníky, ale i diváky.