Jan Fingerland: Rejdiště džihádistů zpytuje svědomí
Extremismus ve světě obvykle bují tam, kde selhávají státy: v zajišťování základních služeb, ale také v potlačování extremismu. Při pohledu na dějiště jednoho z nejpamětihodnějších atentátů v Evropě se zdá, že se to netýká jen Somálska nebo Afghánistánu.
Řeč je samozřejmě o dvou útocích, které se odehrály právě před rokem v Bruselu na letišti Zaventem a stanici metra Maalbeek. Atentátníci ledacos zanedbali, ale také mnohé dobře promysleli – včetně symbolického dopadu útoku v samotném politickém centru Evropské unie.
Selhavší stát
Hlavním důvodem ale možná bylo, že Brusel byl pro džidádisty velmi snadný terén. V přistěhovaleckých čtvrtích, jako je Molenbeek, bují nejrůznější problematické skupiny, o které se státní moc nezajímala, nebo je nedokázala potlačit. Belgické zákony napřiklad neumožňovaly prohlídky bytů v noci, belgická tajná služba je podfinancovaná a policie i správní orgány jsou tak rozdrobeny, takže není jasné, jaké jsou povinnosti jednotlivých oddělení, takže nikdo nezodpovídá za nic.
Roli hrálo i to, že oblasti s vysokým procentem imigrantů, jako je čtvrť Molenbeek jsou natolik mentálně vzdáleny běžnému belgickému životu, že pro atentátníky nebylo těžké tam získat úkryt a provozovat výrobnu výbušnin.
Ke snadnosti atentátu přispěla i skutečnost, že belgické teroristické podsvětí je úzce propojeno s francouzským a dokáže toho využívat – tajné služby obou států spolu nedostatečně komunikovaly. Dosavadní vyšetřování ukázalo, že pachatelé byli spojeni se strůjci pařížských atentátů z listopadu 2015. Ostatně i střelbu v bruselském Židovském muzeu dva roky před tím spáchal francouzský muslim.
Náprava je možná
Belgičané se snaží z tragické zkušenosti poučit. Na ulicích jsou dosud běžně vidět vojenské a policejní hlídky, i když jde spíše o vytváření pocitu bezpečí než skutečnou prevenci. V Molenbeeku policie už celé měsíce koná pravidelné prohlídky domů, policisté údajně prohlédli téměř 9000 domů a prověřili skoro 23 tisíc lidí, tedy asi čtvrtinu obyvatel této části Bruselu.
Velká opatření se provádějí na letišti Zaventem, kde jsou přijíždějící automobily odkláněny od terminálu k podrobným prohlídkám. V areálu se pohybují hlídky se psy cvičenými na hledání výbušnin, na kritických místech jsou rozmístěny kamery schopné rozeznávat tváře a poznávací značky. Pracovníci ostrahy procházejí školením v Izraeli, aby se naučili analyzovat jednání lidí.
Také provozovatel bruselského metra a městské dráhy rozmísťuje na trase kamery, nahrazuje odpadkové koše tak, aby bylo snadné kontrolovat jejich obsah, staví bariéry, které mají znemožnit průnik do systému metra. Řada opatření proti teroristům je však prý tajná.
Dluhy zůstávají
Ledacos se také nedaří. V Belgii, na rozdíl od řady jiných států ohrožených terorismem, existuje skoro tři a půl milionu neregistrovaných předplacených SIM karet. Stát chtěl, aby si je lidé postupně registrovali na své jméno, ale zatím se tak stalo v menšině případů.
A jak přiznává i předseda policejní unie, tamní policie je technologicky velmi zaostalá, prý má „zpoždění 50 let“. Současní džihádisté mohou tak snadno fungovat právě díky dobrému zvládnutí nových technologií, včetně běžných komunikačních aplikací, které dokážou posílat šifrované zprávy.
Hlavní problémy však spočívají jinde a souvisejí s krizí belgického státu jako takového a nefunkčností tamní federace. Kvůli vlámsko-valonským sporům se nedaří reformovat fungování policie a jasně rozdělit kompetence. Slabá belgická identita také nenapomáhá integraci muslimské menšiny. Varovně zní slova bruselského starosty, kterého citoval časopis Politico. Všechny bruselské mešity jsou prý v rukou salafistů, radikálních muslimů.
Belgické bezpečnostní struktury zatěžkávací zkouškou možná teprve projdou. Do Sýrie odešlo podle odhadů více než pět stovek Belgičanů, ti se postupně vracejí a představují pravděpodobně větší hrozbu než imigranti, o kterých se obvykle mluví.
A dále, loňské atentáty pomáhal ze Sýrie zorganizovat Islámský stát. Ten se během posledního roku na vlastním území ocitl ve značné tísni – byl už téměř poražen v Mosulu, kolem Rakky už se stahuje smyčka. To ale neznamená snížení rizika útoků v Evropě, ale právě naopak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
