Jan Fingerland: Ruská odpověď Americe, symetricky asymetrická
Hrubost proti Rusku nelze snášet donekonečna - tak uvedl prezident Vladimir Putin sadu opatření proti Spojeným státům. Jde o odpověď na to, že Sněmovna reprezentantů tento týden potvrdila a rozšířila sankce proti Rusku.
Jedná se o ty sankce, které USA začaly na Rusko uvalovat v roce 2014 po okupaci Krymu. Vedle toho v červnu americký Senát schválil jiné sankce proti Rusku jako trest za údajné vměšování Moskvy do loňských prezidentských voleb v USA.
Teď, dá-li se to tak říci, vrací impérium úder. Američané budou muset snížit osazenstvo svého velvyslanectví o několik desítek diplomatů a také nebudou moci využívat některé rekreační objekty v Rusku. Dá se říci, že je to odpověď relativně uměřená, taková, aby neroztáčela kolo dalších odpovědí.
A za druhé, je to opatření, jež má Rusku zachovat tvář. Má proto vyvolat dojem symetričnosti, protože se podobá některým z předchozích amerických sankcí.
Připomíná ovšem spíše ještě Obamovovo rozhodnutí o vyhoštění 35 ruských diplomatů a znemožnění využívat některé objekty ve Spojených státech – minulý prezident tak učinil v souvislosti s ruským vměšováním do amerického volebního provozu, nikoli okupací Krymu.
Krym nebo Trump?
Ruská odpověď by se tak dala chápat jako pokus převyprávět zásadní problém porušování mezinárodního práva v souvislosti s Ukrajinou na bilaterální spor ohledně zatím nedořešené otázky ruské stopy v Trumpově volebním vítězství. Jasně také odděluje odpověď Kongresu od vztahu k Trumpovi – Moskva evidentně ještě stále doufá, že se s tímto mužem na něčem dohodne.
Zajímavá je také otázka zdánlivé symetričnosti vzájemných sankcí. Opatření obou zemí jsou si vzájemně podobná, ale hospodářské postavení obou zemí je zcela odlišné a vzájemné sankce jsou co do dopadů vysloveně asymetrické.
USA se bez ruských úvěrů, technologií nebo ropy docela dobře obejdou. Američané si nekupují ruské telefony a tamní ekonomika nezávisí na ruských půjčkách ani know how. Pro Moskvu je situace mnohem méně příjemná a sankce například dlouhodobě ohrožují schopnost Ruska těžit ropu.
Výhodná nevýhoda
Právě to je důvod, proč Putin moc neroztáčí kolo odvety a proč navzdory silným slovům vidíme jen symbolické kroky. Moskva raději mluví o údajné protiruské hysterii a porušování zavedených diplomatických norem, skoro jakoby chtěla získat lítost ostatních.
Ruská vláda se velmi obává zhoršující se ekonomické situace a upíná se k tomu, že sankce mají, alespoň podle některých názorů, i pozitivní střednědobé dopady. Vláda zesílila tlak na to, aby zahraniční firmy, které chtějí v Rusku prodávat, tam převedly i svou výrobu.
Učinila tak i řada českých podniků a kvůli převodu výroby rychle stoupají i české investice v Rusku. Díky převodu technologií a přílivu peněz klesá závislost ruské ekonomiky na exportu fosilních paliv. A tím, že Rusko blokuje dovoz západních potravin, roste i ruská potravinová soběstačnost. To jsou ty paradoxy.
Odpověď ještě přijde
Základní problémy ruské ekonomiky však Putinova vláda neřešila a neřeší ani teď, a ví, že dlouhodobé vyhlídky ruské ekonomiky jsou špatné. Proto potřebuje, aby sankce zmizely co nejdříve. Bude se proto snažit rozdělit americko-evropskou jednotu i ve věci sankcí a možná bude dále zkoušet ovlivnit Trumpa, protože Kongres je momentálně neoblomný.
Skutečná ruská odveta přijde v jiné podobě, třeba v omezení spolupráce s Američany v protiteroristickém boji, v koordinaci ve vztahu k Sýrii, Íránu, Číně nebo Severní Koreji a podobně. Putin si jí asi nenechá ujít, i když to může znamenat gól do vlastní branky. Tím ale byla už anexe Krymu, kterou celý problém sankcí začal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
