Jan Fingerland: Sinaj, ráj turistů a extremistů
Tři desítky mrtvých a dvakrát tolik zraněných. To je bilance útoku ze čtvrtečního večera, který se odehrál na Sinaji, ne zas tak daleko od míst, kam tisíce Čechů jezdí za mořem a sluncem.
Během tří koordinovaných útoků pomocí trhavin, střelných zbraní a granátometů zabili radikálové kolem třech desítek lidí. Terčem byly objekty policie, ale i místní redakce celostátního deníku.
Proč se bojuje právě na Sinaji, kdo stojí za útokem a co to znamená pro boj Egypta s radikálním islámem?
Sinaj je dlouhodobě bolestivým místem egyptské společnosti i bezpečnosti. Toto území je klíčové pro ochranu Suezského průplavu, je také přechodem z Afriky na Blízký východ.
Sinaj je dlouhodobě problémovým územím, například kvůli napětí mezi zdejšími beduíny a egyptským státem, který dlouhodobě toto území zanedbává.
Omezený rozvoj Sinaje způsobený vlnou turistického zájmu beduínskému obyvatelstvu neprospěl, protože přišli o pastviny blízko moře, ale v turistických resortech pracují lidé přijíždějící z vlastního Egypta.
Sinaj, sousedící na severovýchodě s Gazou a Izraelem, je nejen zanedbávaná, ale také rozsáhlá a nepřehledná. Stala se rejdištěm mnoha skupin, od pašeráckých band až po extremistická uskupení. Zejména severní část poloostrova doslova vře nespokojeností.
Tento trend se zvláště prohloubil po svržení Husní Mubáraka právě před čtyřmi lety, kdy policie opustila část svých pozic a nechala Sinaj napospas zmíněným skupinám.
Situace se ještě dále zhoršila po svržení islamistického prezidenta Mursího v roce 2013, kdy se protiarmádní odpor přesunul od Muslimského bratrstva k ještě radikálnějším organizacím.
Ani pokusy staronové armádní mocenské elity pomocí zesílené represe situaci zvládnout nepřinesly zklidnění. Některé akce, jako preventivní vystěhovávání řady rodin bydlících podél egyptských hranic s Gazou, vyvolal novou vlnu nespokojenosti.
Vloni v září zahynulo rukou atentátníků jedenáct egyptských policistů a v říjnu asi třiatřicet vojáků zahynulo při střelbě a sebevražedných útocích. K tomuto útoku se přihlásila skupina Ansár Bajt al-Makdís, operující právě na Sinaji.
Zajímavé je, že tato skupina se v minulosti hlásila k Al-Káidě. Mezi tím ovšem změnila svou loajalitu a nyní se označuje za odnož Islámského státu. Abú Bakra Bagdádího, který sídlí kdesi v Sýrii, považuje nejen za svého vůdce, ale také ho označila za Bohem vybraného chalífu.
Zatím to však neznamená, že se Islámský stát rozšířil na další kontinent. Ansár Bajt al-Makdís spíše těží ze stále ještě rostoucího obdivu k Islámskému státu a uvadajícího pelu Al-Káidy.
Pro Egypt však tím dobré zprávy končí. Sinaj bude i nadále neklidným územím, které se nepodaří zpacifikovat ani větším nasazením policie a armády, která navíc koncem loňského roku po říjnovém útoku dostala nové pravomoci.
Vnitřní Sinaj – ta, kterou turisté nevidí – totiž zůstává chudou oblastí s šedivými městy plnými nezaměstnaných lidí. A samotný Egypt je už znovu diktaturou, kde se nic moc nehýbe a státní aparát se soustřeďuje na umlčování kritiky zprava i zleva.
A čtvrteční útok jasně ukazuje, že rozsah a sofistikovanost útoků je spíše na vzestupu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
