Jan Fingerland: Stane se Sýrie pro Evropu novým Afghánistánem?

25. duben 2013

Jsou jich stovky, jsou nebezpeční a jednou se budou pohybovat po evropských městech. Řeč je o Evropanech, kteří odešli bojovat do Sýrie a kteří se jednou pravděpodobně vrátí domů.

To už ovšem budou mít za sebou výcvik v boji, válečná traumata a možná i proces náboženské radikalizace.

O fenoménu Evropanů bojujících v Sýrii se v posledních měsících mluví čím dál častěji. Nyní jej poprvé oficiálně označila za hrozbu i Evropská unie. Gilles de Kerchove, koordinátor unie pro boj s terorismem tvrdí, že v Sýrii je nyní asi pět stovek bojovníků s evropským pasem. Největší část z nich pochází z Británie, Irska a z Francie.

Již dříve byly zveřejněny podobné studie, například Mezinárodní centrum pro studium radikalizace při Kings College v Londýně před několika týdny také odhadlo počet evropských bojovníků v Sýrii na stovky, což by byla asi desetina všech zahraničních bojovníků v Sýrii. Ti většinou pocházejí z muslimských sunnitských zemí, jako je Pákistán nebo Libye. Také většina Evropanů jsou mladíci z přistěhovaleckých rodin, ale také z menší části konvertité k islámu z řad původních evropských národů – ti mohou být potenciálně nebezpečnější, protože budou méně nápadní. Britská zpráva za nejaktivnější považuje příslušníky belgické, irské a nizozemské muslimské komunity.

Ne všichni tito mladí muži byli radikálové, mohlo jít o idealisty či naivky, kteří chápali situaci tak, že jsou povinni z náboženských důvodů pomoci utlačovaným souvěrcům. Během bojů se pravděpodobně často přikloní k extremistickým názorům, pod vlivem válečných zážitků i radikálních spolubojovníků z organizací, jako je An Nusra. A protože mají pasy rodných států, budou se moci na území Evropské unie znovu vrátit. To může pro jejich evropské vlasti znamenat velké riziko. Budou se vracet nejen zradikalizovaní, ale také jako členové nadnárodních sítí a jako lidé, kteří umějí zacházet se zbraněmi a výbušninami.

Také v Izraeli se objevily obavy ze zahraničních bojovníků v Sýrii. Informoval o tom na svém blogu po návštěvě Izraele americký politolog Elliott Abrams, podle kterého Izraelci počítají s tím, že džihádistické bojůvky se nevrátí po skončení syrských bojů domů, ale budou buď dále bojovat s přetrvávajícími alávitskými milicemi, nebo se přesunou do Libanonu, Iráku nebo k izraelským hranicím.

Evropu však zajímá hlavně to, jak se nárůst džihádismu projeví na starém kontinentu. Tajné služby se snaží mít nad věcí kontrolu a zjistit jména těch, kteří odešli, například dánská rozvědka prý konstatovala, že se do Sýrie přesunuli nejtvrdší členové muslimských gangů z Kodaně. Spoléhat na to, že tam všichni zahynou a přestanou pro Dánsko představovat problém, by bylo naivní. Ti, kdo přežijí, budou nyní efektivnější a rozhodnější – tak jako byli muži, kteří s požehnáním Západu odcházeli v 80. letech bojovat proti Sovětům do Afghánistánu a později stáli u zrodu Al Kajdy. Ve Francii se také debatuje o podobném efektu v případě bojů v Mali.

Nábor bojovníků do syrské války je rychlejší než ten, který jsme zažili po roce 2003, kdy padl Saddámův režim v Iráku. Postupné přibývání zahraničních džihádistů je tedy také daní za protahování této války. Evropa se zatím nechce rozhodnout pro podporu povstalců, a tím nepřímo pěstuje jeden z možných budoucích problémů. Jak se ukazuje, zatím je situace patová. Syrská armáda dokonce v posledních dnech dokázala vytlačit povstalce z několika klíčových míst, jako jsou předměstí Damašku nebo oblast hranice s Libanonem a ztížila tím zásobování povstalců. Válka tedy bude zřejmě trvat ještě dlouho, se vším, co to bude znamenat nejen pro samotnou Sýrii, ale i široké okolí. Nás nevyjímaje.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.