Jan Fingerland: Stará novinka ze Středu světa
Říci o Božím hrobu, že je jako nový, asi není nejvhodnější vyjádření. V řadě ohledů je to ale pravda. Řeč je samozřejmě o místě, které bývalo, a občas ještě pořád je považováno za „střed světa“, totiž Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě.
Je to místo, které navštívili miliony lidí, ale přísně vzato ho tito poutníci a turisté nikdy doopravdy neviděli. Jeskyně, kam byl podle tradice pohřben Ježíš po svém ukřižování, totiž z větší části zakrývá Edikula – malá stavba uprostřed hlavní rotundy Chrámu.
V poslední době se zdálo, že toto místo už neuvidí vůbec nikdo. Edikula se dostala do tak špatného technického stavu, že izraelské úřady správcům Chrámu hrozily uzavřením z bezpečnostních důvodů.
Převratná dohoda
Teprve tato vyhlídka přiměla tři velké církve, které se podílejí na správě a opravě Chrámu Božího hrobu, aby se doslova po staletích neshod domluvily a začaly toto místo zachraňovat před zkázou. Chrám byl v dávnější minulosti několikrát pobořen nebo zcela zničen nepřáteli, teď Edikulu ohrožovala hlavně vlhkost, zemětřesení, požáry, ale i holubí trus a vosk ze svíček.
Díky dohodě řecké ortodoxní a arménské apoštolské církve, spolu s františkány, kteří zastupují církev římskokatolickou, se během devíti měsíců povedlo to, co se před tím nedařilo celé generace. Odborníci Národní technické univerzity v Aténách stavbu z velké části rozebrali, vyčistili a konzervovali kameny a nově upevnili.
Mimo jiné odstranili ocelové traverzy, které tam už před 2. světovou válkou provizorně nechal umístit tehdejší britský správce města, aby zabránil sesunutí stavby a jednotlivé kameny zajistili speciálními titanovými trny. Byla to první velká oprava od roku 1550 a při přístupu k někdejšímu jeskynnímu hrobu museli jako první v dějinách odstranit mramorovou dlaždici, kterou tam zřejmě umístili křižáci před více než 700 lety.
Restaurátoři tedy viděli místa, která zůstávala zakrytá po velkou část dějin tohoto objektu. Během nedávných oprav také narazili na různé jiné stopy. Místo Božího hrobu určil až ve 4. století biskup Eusebios na pokyn křesťanského císaře Konstantina. Nechal odstranit starší pohanskou svatyni, kterou tam vztyčil císař Hadrián a našel pod ní jeskynní hrob, přinejmenším nepřímý důkaz, že se jedná o Ježíšův hrob, který chtěl protikřesťansky zaměřený Hadrián zakrýt.
Zpátky do minulosti
Stopy po Hadriánově stavbě i po původním Konstantinově kostelu byly patrné i při nedávném průzkumu. Edikula byla po opravě zpřístupněna koncem března a vypadá podobně, jako kdysi. Místo šedočerné barvy, na kterou byli návštěvníci zvyklí doslova po staletí, má kámen opět červeno-žlutou barvu. Přibylo také nové okénko, kterým půjde zvenčí zahlédnout původní dno jeskyně, na němž mohlo spočívat tělo Ježíše.
Březnové datum dokončení nebylo vybrané náhodně – stalo se tak krátce před Velikonocemi, kdy se pozornost na místo Ježíšova hrobu upírá více než kdy jindy. Letos navíc tento svátek připadá podle východního i západního církevního kalendáře na stejné datum, a tak se dá letos očekávat ne dvojnásobný, ale trojnásobný zájem o návštěvu Chrámu Božího hrobu.
Pokud se věci budou odehrávat tak jako v minulosti, další takto zevrubná oprava přijde na pořad dne zase asi za 500 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
