Jan Fingerland: Švédskem obchází český strašák

1. prosinec 2017

Švédové půjdou k volbám až hluboko v příštím roce, ale už teď začínají debatovat o nebezpečí, které hrozí tamní politické stabilitě. Bolení hlavy jim způsobuje nárůst popularity protiimigrační strany Švédští demokraté. Její úspěch by totiž mohl zablokovat jednání o budoucí vládní koalici.

Švédská politika je založená na soupeření dvou bloků, levicového a středopravého. Levici reprezentuje „rudo-zelená koalice“ Sociálních demokratů a Zelených. Jejich protivníky představuje takzvaná Aliance, seskupení čtyř liberálněji orientovaných stran v čele s Umírněnými. Do této zavedené hry však vpadli Švédští demokraté, kontroverzní strana, se kterou by ostatní nechtěli uzavřít koalici ani jedni.

Trochu to připomíná starosti v Česku nebo Německu, které způsobují „toxické“ strany, které se pravděpodobně nemohou stát členy vlády, ale jejich volební podíl blokuje vznik parlamentní většiny. V Německu jsou jako nedotknutelní vnímáni zejména lidé z AfD, u nás to byli tradičně komunisté, nyní i Okamurova SPD.

Demokraté hrozí

Švédští demokraté mají komplikovanou pověst. Mají neonacistické kořeny, ale jejich současný předseda Jimmie Akesson se snaží udělat z nich mnohem přijatelnější stranu. Proto se o ní mluví někdy jen jako populistické nebo protiimigrační, i když kritici jí nazývají i nadále „xenofobní“ nebo „krajně pravicová“.

Logo

Jisté je, že Švédští demokraté se dostali minule do parlamentu s téměř 13 procenty hlasů a nyní se zdá, že napřesrok by mohli uspět ještě více. Co by to znamenalo, pokud by například v Riksdagu, stockholmském parlamentu seděli jejich poslanci na pětině křesel a ani jeden z tradičních bloků by neměl šanci sestavit bez jejich podpory vládu? Navíc přetahují hlasy Umírněným, tedy vůdčí straně zmíněné středopravé aliance – a ta je tím dále oslabena ve své tradiční roli.

Část politiků i novinářů se snaží tuto eventualitu z debaty předem vyloučit. Umírnění vyměnili předsedu a nový šéf, na švédské poměry velmi extrovertní a výřečný, prý získal kolísající voliče zpátky. Jiní se uklidňují tím, že švédská politika funguje jinak než například v Německu, kde mají rádi jasné vládní většiny, menšinových kabinetů se obávají a raději volí velkou koalici. I u nás, pokud taková eventualita nastane, bude menšinová vláda také do značné míry cosi na způsob průzkumu bojem.

Věci se mění

Ve Švédsku je běžné, že vláda má menšinovou podporu v parlamentu a pro jednotlivé zákony získává ad hoc podporu u různých poslaneckých skupin. Tento postup předpokládá dobrou politickou kulturu, sklon ke konsensu a víru ve společný zájem.

Logo

Jisté ale je, že zmíněný šéf Umírněných Kristersson sice mluví o tom, že se Švédskými demokraty nechce jednat o koalici, ale dal si pozor, aby je neoznačil za rasisty. S nějakou formou spolupráce možná přece jen počítá. Podle části průzkumů se Umírněným skutečně daří stahovat náskok Švédských demokratů a odvrátí tak nebezpečí, že úspěch této strany znemožní vznik stabilní vlády.

Někteří politologové tvrdí, že znají důvod, proč se trend obrací. Kristersson prý převzal část agendy Švédských demokratů a tím jim bere vítr z plachet. Ať už bude příští švédský kabinet menšinový, většinový nebo velkokoaliční, zdá se, že tamní politika se tak jako tak zásadně mění.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.