Jan Fingerland: Trump se napřáhl, ale zatím neudeřil
Trump dohodu s Íránem o jeho jaderném programu opakovaně označil za příšernou. Teď se sám rozhodl její platnost prodloužit. Znamená to, že se s ní smířil?
Trumpův dočasný souhlas znamená, že prozatím neobnoví dočasně pozastavené sankce. Zalekl se Trump dopadu svých dřívějších slov? Nebo se nechal přesvědčit, že lepší smlouva nebude? Pravděpodobně neplatí ani jedno. Předpokládá se, že prezident stanoví lhůtu, do které bude žádat, aby Kongres a evropští spojenci smlouvu upravili.
Konkrétní požadavky budou teprve zveřejněny, jeden z těch hlavních se bude týkat faktu, že po vypršení dohody v roce 2025 bude Írán moci začít bez omezení obohacovat uran a podnikat další kroky – včetně vývoje jaderné hlavice, kterou bude možné vložit do mezikontinentální střely. To Trump považuje za nepřijatelné.
Americký prezident čelí v této souvislosti několikerému problému. Jeden spočívá v tom, že zdědil situaci, kterou on sám nepovažuje za dobrou a viní z ní svého předchůdce Obamu. S dohodou podepsanou pěti členy Rady bezpečnosti a Německem se ovšem těžko hýbe.
V poslední době se objevují informace, že Obama dělal v souvislosti s dohodou sporné kroky. Například zametl pod koberec zjištění, že libanonský Hizballáh, jeden z nástrojů íránské politiky, pašuje drogy a pere peníze, aby si tím neodcizil Írán.
Signatáři se zlobí
Druhá obtíž spočívá v tom, že na dohodě velmi lpí i samotný Írán, což lze chápat jako potvrzení, že navzdory dřívějšímu naříkání na její nevýhodnost s ní zas tak nespokojen není.
Nemenší oddanost dohodě projevují další signatáři, Rusko a Čína, ale i Francie, Británie a Německo. Podle jejich názoru dohoda funguje a dosáhla zamýšleného efektu. Mimo jiné proto, že Írán prý plní svou část ujednání. To ve svých pravidelných zprávách potvrzuje i Mezinárodní agentura pro jadernou energii.
Američané, nebo přinejmenším Trumpova administrativa, s tím tak docela nesouhlasí. Poukazují na to, že Írán opakovaně nevpustil inspektory „atomové agentury“ do některých objektů.
Přesto je tato organizace ochotná vydávat zprávy, které dokládají, že Írán dohody dodržuje. Írán testuje ostražitost a neústupnost agentury i dalšími systematickými přešlapy, například nadprodukcí těžké vody nebo jinými metodami testování odstředivek, než s jakými dohoda počítala.
Nejasné vyhlídky
Vede se také už delší dobu rétorický spor o to, zda íránské testy balistických střel jsou porušením litery nebo jen ducha dohody. Z evropského hlediska je zajímavé, že Německo, jeden ze signatářů dohody s Íránem, trvá na jejím udržení – a tedy i zachování nadějných obchodů svých firem s tímto ropným státem.
Zároveň ovšem německá tajná služba opakovaně hlásila, že Írán se pokouší získat vojensky použitelné jaderné technologie. Berlín, zdá se, je ochoten s tímto rozporem žít.
Trumpovy šance na pozměnění mnohostranné dohody nejsou vzhledem k odporu ostatních signatářů velké. V posledních dnech se o Íránu mluvilo hlavně v souvislosti s demonstracemi, na nichž tisíce lidí vyjadřovaly odpor vůči tamnímu režimu a ajatolláhu Chámenejímu.
Íránská aktivistka, nobelistka Širín Ebadíová před pár dny vyjádřila přesvědčení, že nepokoje jsou začátkem velkých vnitropolitických změn. Třeba se ještě před vypršením platnosti dohody v roce 2025 ukáže, jestli sázka na pouhý odklad nuklearizace Íránu vyšla, nebo ne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
