Jan Fingerland: U Kusajru se bojuje o Damašek

27. květen 2013

Až do nedávné doby jsme byli zvyklí dostávat ze Sýrie zprávy o tom, jak povstalci postupují a Asadovy jednotky ustupují. Jak se ukazuje, údajný Napoleonův výrok o tom, že „situace na bojišti se mění každým okamžikem“, platí i po dvou stoletích. Pozornost se nyní soustředí na dění u syrského městečka Kusajr, které leží při hranicích s Libanonem. Podle některých hlasů právě zde Asad svou válku vyhraje, a nebo prohraje.

To je asi přehnané, ale je zřejmé, že Kusajr je významným zlomem války, která nyní trvá už více než dva roky. Tudy vede cesta, kterou syrští povstalci dostávali zásoby z Libanonu, tudy vede cesta z hlavního města Damašku k moři, a Kusajr leží při trase ze severu na jih. Tedy z Aleppa, metropole severní Sýrie, přes Idlíb, Hamu, Homs, při němž leží právě Kusajr, dále přes Damašek, až nakonec k Dará na samotném jihu. Není náhoda, že právě u těchto jmenovaných měst se odehrály nejvýznamnější bitvy občanské války – vedle Kusajru i ve východním Damašku. A tak zatímco dobytí Kusajru povstalci vypadalo před časem jako důležitý průlom pro jejich jednotky, a blížící se znovuovládnutí tohoto města vládními oddíly má význam právě opačný. Znamená odříznutí povstalců od důležité zásobovací linie, znesnadnění jejich přístupu k Damašku a také symbolickou prohru.

Co způsobilo, že povstalci takto důležitý bod ztratili? Faktorů bylo zřejmě několik. Je to nejednota v jejich řadách a nedostatečné zásobení zbraněmi i dalším materiálem. Dále je to naopak neustávající přísun vojenského materiálu pro vládní vojsko, zejména z Ruska a i nové a efektivnější přeskupení Asadových sil, které je zřejmě výsledkem doporučení zahraničních poradců. A v neposlední řadě hrál zřejmě roli i přísun až několika tisíc bojovníků spřáteleného libanonského Hizballáhu, jednotek čerstvých, dobře vycvičených a vybavených.

Hizballáh už nyní zcela nepokrytě zasahuje do bojů na straně syrského státu, a to ve vlastním zájmu a také na přání Íránu, který jej financuje. Účast Hizballáhu na bojích však má neblahé dopady na samotný Libanon, kde byly ostřelovány šíitské obce ze strany povstalců, případně se i tam přelily boje mezi libanonskými šíity a sunnity. Do Evropy nyní přicházejí také zprávy o dalším použití chemických zbraní, které – jak slibovali západní státníci – měly prý být kritickou linií pro západní zásah.

Západ však nejenže nehodlá zatím do syrského bojiště přímo vstoupit, ale jak se zdá, ani dnešní jednání Evropské unie o zrušení společného embarga na dodávky zbraní nedospěje k jednoznačnému závěru. Evropské velmoci, jako je Británie a Francie, jsou jednoznačně pro uvolnění dodávek zbraní povstalcům. Na podporu svého požadavku uvádějí vojenské neúspěchy rebelů nebo západní zájem na tom mít vliv na složení syrské opozice. Ovšem pětice menších zemí – včetně České republiky – je jednoznačně proti zrušení embarga. Například Karel Schwarzenberg dnes v Bruselu uvedl, že dodávky zbraní do válečných oblastí mír nikdy nepřinášejí.

Odpůrci zrušení embarga poukazují také na skutečnost, že opoziční Syrská národní koalice na svém právě probíhajícím jednání v Istanbulu znemožnila zastoupení liberálních skupin ve svých řadách a v důsledku toho si tak udrželo rozhodující vliv Muslimské bratrstvo. Výsledkem bude, že Evropská unie rozhodnutí o zrušení zbraňového embarga zatím odloží přinejmenším do velkého setkání velmocí se syrskou vládou i opozicí, které se chystá na červen. Sama opozice si ještě ani neujasnila, zda se jednání zúčastní, bude-li přítomen Bašár Asad. Syrský prezident prý přijede určitě, a vzhledem k tomu, jak špatně se opozice prezentuje vojensky i diplomaticky, má šanci tam zaznamenat velké diplomatické vítězství.

Spustit audio