Jan Fingerland: Údržbář místo horlivce aneb Nový muž v čele Hamásu

Jan Fingerland: Obě hnutí vědí, že se musejí ve vlastním zájmu nějak sladit, ale zároveň se obávají, že při tom přijdou o velkou část své moci - Foto: Khalil Baalbaki

Jan Fingerland: Obě hnutí vědí, že se musejí ve vlastním zájmu nějak sladit, ale zároveň se obávají, že při tom přijdou o velkou část své mociFoto: Khalil Baalbaki

Blízký východ vstupuje do nové éry a kdo nechce ztratit vliv, musí se přizpůsobit. Třeba palestinský Hamás, který si do čela zvolil nového člověka. Nejen Palestinci se nyní ptají, kam Hamás povede Islaíl Haníja, který s tímto hnutím spojil celý život.

Cesta na vrchol „Hnutí islámského odporu“ byla pro rodáka z uprchlického tábora dlouhá a pozvolná. Platí to i pro zatím poslední fázi, protože byl v posledních letech zástupcem dlouholetého šéfa Chálida Mišála. Zvolení nyní čtyřiapadesátiletého Haníji je vlastně vyvrcholením poměrně dlouhého procesu vnitřní organizační a možná i politické proměny hnutí. 

Volby šéfa Hamásu jsou komplikované, protože hlasují členové „šury“, rady Hamásu v Gaze, na Západním břehu, ale také mezi aktivisty Hamásu v izraelských vězeních a rovněž v palestinské diaspoře v řadě zemí. 

Nástup pragmatika 

Sami palestinští pozorovatelé se shodují na tom, že do čela radikální organizace nastupuje člověk pragmatického ražení, přinejmenším v měřítcích jeho okolí. Během své kariéry měl často na starosti různé praktické otázky a izraelské bezpečnostní kruhy mu prý dokonce přezdívali „údržbář“. 

Nejen Palestinci se nyní ptají, kam Hamás povede Islaíl Haníja, který s tímto hnutím spojil celý život - Foto:  ČTK/AP, Adel Hana

Nejen Palestinci se nyní ptají, kam Hamás povede Islaíl Haníja, který s tímto hnutím spojil celý životFoto:  ČTK/AP, Adel Hana

Naopak Mišál neměl u mnoha Palestinců mimo Hamás dobré jméno. Jak se vyjádřil pod podmínkou anonymity jeden z členů vedení konkurenčního Fatáhu, „Mišál umí jen mluvit o džihádu a posílat do boje jiné, Haníja ví, že je třeba dosáhnout palestinské jednoty“. 

Mišál se ale ke svému zástupci - a nyní nástupci - zachoval velkoryse. Ještě pod jeho vedením Hamás udělal několik nepříjemných věcí, které už nebude muset vzít na sebe nový šéf. Například vydání programového dokumentu, v němž se Hamás vzdaluje od mateřského Muslimského bratrstva v Egyptě, nebo připouští, že by přinejmenším dočasně mohl vzniknout palestinský stát v omezených hranicích z doby před rokem 1967. 

Právě změny tohoto druhu jsou nutné, aby Hamás mohl přejít do nových poměrů, kdy země jako Egypt nebo Saúdská Arábie drtí svá vlastní Muslimská bratrstva, a tváří v tvář novým výzvám potřebují utlumit izraelsko-arabský konflikt a tedy alespoň částečně vyřešit osud Palestinců. 

Nástup Haníji do čela politické kanceláře představuje důležitý posun v ještě jedné věci. Mišál byl pro většinu Palestinců cizinec. Působil dlouho z Damašku a po roztržce s Bašárem Asadem se přesunul do ještě vzdálenějšího Kataru, kde ostatně sídlí podstatná část vedení hnutí. 

Naopak Haníja pobýval dlouhodobě převážně v Gaze a osobně se zná i s řadou lidí ze Západního břehu. Přesto se spekuluje, zda se nyní také přesune do Kataru, a nebo zůstane v Gaze, kde mu ovšem hrozí, že jeho pohyb budou moci snadno regulovat Egypt a Izrael. 

Napětí v palestinských politických kruzích roste i kvůli očekávání, že Donald Trump přijde s nějakým velkým mírovým plánem - Foto:  ČTK/AP, Evan Vucci

Napětí v palestinských politických kruzích roste i kvůli očekávání, že Donald Trump přijde s nějakým velkým mírovým plánemFoto:  ČTK/AP, Evan Vucci

Ceska k dohodě 

To je jedna z předních otázek, kterým bude Haníja čelit. Zdá se, že právě uvolnění blokády Gazy bude úkolem, který on sám považuje za zásadní, pro obyvatele pásma, ale i pro samotný Hamás a jeho budoucnost. 

Bude se muset dohodnout s do značné míry nezávislým vojenským křídlem Hamásu a dosáhnout toho, aby odvrátil případnou další válku s Izraelem. Zároveň spolu s ním narůstá vliv Íránu a případně i Hizballáhu v palestinských záležitostech. 

Jeden z nejpalčivějších problémů je usmíření s Fatáhem, protože bez toho nemůže Hamás postoupit dál ve svých plánech. V poslední době se vzájemné vztahy značně vyhrotily. Fatáh, který vládne Západnímu břehu, odmítl dále financovat správu Hamásu v Gaze, včetně zdravotnických výdajů nebo elektrického proudu dodávaného z Izraele. 

Napětí v palestinských politických kruzích roste i kvůli očekávání, že Donald Trump přijde s nějakým velkým mírovým plánem, a jak Fatáh, tak i Hamás chtějí mít na další vývoj rozhodující vliv. 

Obě hnutí vědí, že se musejí ve vlastním zájmu nějak sladit, ale zároveň se obávají, že při tom přijdou o velkou část své moci. Pokud se Haníjovi podaří složit tuto zkoušku, možná bude sedět u jednacího stolu i při rozhovorech s Izraelem. 

Autor:  Jan Fingerland
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace