Jan Fingerland: Úžasně talentovaný pan McMaster

21. únor 2017

Řada Američanů se stává vojáky, aby zlepšili své pracovní možnosti po odchodu do civilu – úspěšná armádní služba je sama o sobě doporučením. V jistém smyslu je to pravda i o poradci pro národní bezpečnost McMasterovi, který ovšem dostal politicky špičkové místo po špičkové armádní kariéře.

Herbert McMaster je opěvován ze všech stran jako vynikající voják, člověk nezávislého uvažování i vyjadřování, a dokonce intelektuál, který si udělal doktorát z amerických dějin. Sloužil v Perském zálivu, účastnil se, podobně jako ministr obrany Mattis, válek v Afghánistánu a Iráku. Jedna z troufalých akcí mladého tankového velitele McMastera z první války v Iráku se dostala až do knihy od Toma Clancyho.

Dnes je tento nositel Purpurového srdce generálem a jeho nominace si vysloužila pochvalu i od Johna McCaina, který jinak neshlíží na Trumpovu administrativu zrovna příznivým okem.

Neblahé okolnosti

Jmenování generála McMastera poradcem pro národní bezpečnost si nelze odmyslet od dvou důležitých skutečností, totiž okolností náhlého pádu jeho předchůdce a také povahy prezidenta a administrativy, kterým bude sloužit.

Michael Flynn

Michael Flynn skončil ve funkci, protože se dostal podezřele blízko ruské diplomacii a ruským zájmům. McMaster se v poslední době zabýval budoucností americké armády a varoval, že je příliš malá pro úkoly, které ji mohou čekat. A volal po změnách, jaké vyžaduje nová taktika hybridní války, kterou zavedlo Rusko na Ukrajině.

Po Flynnovi přicházeli v úvahu další specialisté, ví se nejméně o dvou respektovaných jménech. Ti ovšem nabídku, která se neodmítá, odmítli. Nepochybně proto, že být blízkým spolupracovníkem měňavého Donalda Trumpa a zároveň mít za sebou kariéru respektovaného odborníka s vlastním názorem, je skoro „mission impossible“.

Záchranu od celonárodní, ne-li celosvětové ostudy, přinesl teprve souhlas Herberta McMastera. Trump ho ve svém stylu při oficiálním představení vychválil coby „úžasně talentovaného“ s „úžasnou zkušeností“. Do Bílého domu přichází člověk, který se povahou a asi i názory od jádra Trumpových spolupracovníků velmi liší. Rusko považuje za hrozbu, naopak má velmi dobré styky v arabských zemích, kde strávil mnoho času, a už dříve varoval, aby se boj proti terorismu nepřeklopil do boje proti islámu.

McMasterovy záměry

Přijal tuto funkci jako kariérní krok vpřed? Nebo protože to považoval za poctu? A nebo jde z jeho strany o sebevražednou misi? Tedy vstup do pozice, v níž on nic nezíská, nebo i ztratí, ale ochrání svou zemi před škodami, které by nastaly, pokud by byl jmenován někdo jiný?

Nový bezpečnostní poradce amerického prezidenta Herbert Raymond McMaster

Hypotéza, že McMaster se přichází obětovat, není zcela od věci. Už jako voják byl prý znám tím, že rád přijímal ty nejtěžší úlohy. Na druhou stranu, McMaster jako voják v aktivní službě nemohl tak docela říci ne. Tak jak to učinil Bob Harward, admirál ve výslužbě, který údajně nedostal záruky, že bude mít možnost vybrat si svůj tým a udržet si autonomii vůči ostatním Trumpovým poradcům, jako je Steve Bannon.

S tím ale souvisí i jiná otázka, a to, jaká bude vlastně McMasterova pozice. Funkce poradce pro národní bezpečnost není v americkém systému jasně definována, a tak hodně záleží na jeho vlastní schopnosti se prosadit, ale i ochotě prezidenta mu naslouchat. McMasterovou úlohou asi bude hlavně změkčovat postoj republikánských kongresmanů, jako je McCain, vůči Trumpově administrativě. Na druhou stranu i Trump si zaslouží uznání za to, že riskuje, sáhnul po člověku, který se nikdy netajil svými názory a který má obrovský respekt v armádě i mezi novináři.

Nejznámější McMasterova kniha se zabývá selháním americké vojenské elity tváří v tvář politickým představitelům během vietnamské války. Tato kniha je dnes na seznamu doporučené literatury pro vyšší důstojníky na mnoha amerických vojenských školách.

Spustit audio