Jan Fingerland: V Iráku se obnovují násilnosti – proč?

Už v pátek při pumových atentátech a dalších útocích zahynulo téměř osmdesát lidí. Včera už to bylo dokonce více než osm desítek obětí. Zabíjení pokračovalo i dnes. Bagdádská vláda na novou vlnu terorismu reagovala tím, že premiér Málikí vyměnil několik bezpečnostních činitelů. Tyto úpravy však nepostihují podstatu věci, totiž nespokojenost jedné části společnosti s poměry, v nichž žijí.

Nyní panuje obava, že se Irák vrací tam, kde byl v letech 2006 až 2007, kdy se v Iráku rozhořely sunnitsko-šíitské násilnosti a během některých měsíců zahynuly až tři tisíce lidí. To, co je momentálně nové, jsou přinejmenším dvě skutečnosti. Zaprvé, typickým teroristickým činem byly v posledních letech útoky sunnitských extremistů na šíitské věřící nebo na představitele státní moci. To se nyní změnilo, a například v pátek byly některé nálože namířeny jednoznačně proti sunnitským mešitám, například v Bákubě nebo v západobagdádské oblasti. To znamená, že se opět aktivizují šíitští extremisté, kteří původně bojovali proti americké přítomnosti a pak se stáhli do ústraní. Nyní vytáhli do boje proti svým jinověreckým krajanům. Pondělní útoky už byly opět namířeny většinou proti šíitům nebo sunnitům z provládních jednotek, zabíjeli tedy znovu sunnitští extremisté, kteří se nechtějí smířit s novými poměry v post-saddámovském Iráku.

Druhou novinkou je skutečnost, že vlna atentátů dorazila i do míst, kde zatím bylo relativně bezpečno, například do šíitských oblastí na jihu země. To opět může vyvolat další odvetná opatření nejen státu, ale i šíitských radikálů a roztočit kruh násilí. Proč právě teď se začala bezpečnostní situace v Iráku zhoršovat?

Jedním z důvodů je fakt, že zmizely některé stabilizační faktory, jako byla přítomnost amerických jednotek. Ty z Iráku odešly už koncem předloňského roku, a právě do této doby spadá opětovný nárůst počtu násilností. Ještě před tím v Iráku proběhly nadějné volby, v nichž nejvíce hlasů dostal blok stran zastupující většinové šíity i menšinové sunnity. Do čela vlády se však nakonec dostal někdo jiný, obratný šíitský politik Núrí Málikí. Právě během jeho vlády se začaly vztahy obou komunit zhoršovat. Sunnité Málikího viní z toho, že kvůli své mocichtivosti a z nepřátelství k sunnitům zničil křehké příměří.

Je pravda, že Málikí rozmisťuje své lidi v bezpečnostním aparátu země a že v posledních dvou letech se státní aparát čím dál častěji dostával do konfliktu se sunnity. Ti si stěžovali na to, že jsou vytlačováni z úřadních postů a že je na ně diskriminačně uplatňován protiteroristický zákon. Už přes půl roku sunnité pravidelně protestují proti tomuto zacházení. Zlomem byl dubnový incident, při němž bezpečnostní síly zaútočily na protestní tábor ve městě Havíja a zabili tam desítky lidí. Nyní hrozí, že zklamaní sunnité, kteří se dříve odklonili od Al Kajdy, se znovu vrátí k podpoře radikalismu. To vše je ještě podtrženo skutečností, že iráčtí sunnité jsou povzbuzeni vývojem v Sýrii, kde rovněž sunnitští povstalci s relativním úspěchem bojují proti vládě, kterou považují za šíitskou.

Svou roli sehrála i skutečnost, že prezident Talabání, který dokázal řadu rozmíšek mezi sunnity, šíity a Kurdy tlumit, vloni vážně onemocněl a už dlouho pobývá v Německu na léčení. Shodou okolností právě před několika dny mohli Iráčané po dlouho době vidět alespoň fotografie svého prezidenta, které je měly uklidnit. Téměř osmdesátiletý prezident však zřetelně chřadne. Jakoby jeho stav symbolizoval i situaci celého Iráku.