Jan Fingerland: Zemřel Džalál Talabání, velmistr politického kompromisu

Zemřel bývalý irácký prezident Džalál Talabání - Foto:  ČTK/AP, Hadi Mizban

Zemřel bývalý irácký prezident Džalál TalabáníFoto:  ČTK/AP, Hadi Mizban

Džalál Talabání nemohl zemřít symboličtěji. Totiž krátce poté, co si irácký Kurdistán odhlasoval, že chce úplnou samostatnost. Referendum může vést k získání svrchovanosti, a nebo naopak Kurdy připravit o dosavadní úspěšné provizorium v podobě rozsáhlé autonomie – což bylo právě Talabáního dílo.

Talabání se vyznačoval dvěma vlastnostmi. Jednak mimořádnou neformální autoritou, do politiky se zapojil jako teenager a už tehdy získal přezdívku strýc Džalál. 

A za druhé schopností a ochotou jednat s kýmkoli, včetně Saddáma Husajna. Během skoro sedmdesátileté kariéry byl Talabání střídavě aktivistou, politikem, účastníkem ozbrojeného boje i diplomatem. 

Málo znamená dost 

Důležitý zlom přišel v polovině 70. let, když se rozhodl oddělit se od Kurdské demokratické strany, hlavní organizace iráckých Kurdů, a založit levicovější Vlastenecký svaz Kurdistánu. Spory i spolupráce obou stran určovala další dějiny iráckých Kurdů ve velmi dramatických časech. 

V 90. letech spolu obě organizace dokonce bojovaly se zbraní v ruce, ale dokázaly se nakonec dohodnout v zájmu společného cíle maximální autonomie iráckého Kurdistánu. Mezi tím se totiž odehrály jiné dvě klíčové věci. 

Zemřel bývalý irácký prezident Džalál Talabání - Foto:  ČTK/AP

Jednou byla první porážka Saddáma Husajna v roce 1991, během které se Talabání pokusil iráckého diktátora zcela svrhnout - kurdští bojovníci byli den cesty od Bagdádu, ale Američané se rozhodli nezasahovat a Husajn mohl Kurdy zmasakrovat. Určitou náplastí pro Kurdy bylo, že díky vytvoření bezletové zóny nad severním Irákem mohl vzniknout zárodek kurdské samosprávy. 

Druhou událostí byla v roce 2003 druhá Saddámova porážka, tentokrát definitivní. Obě kurdské strany se dohodly na rozdělení rolí. Masúd Barzání z Demokratické strany Kurdistánu se stal prezidentem kurdské autonomie, zatímco Džalál Talabání zaujal místo prezidenta celého Iráku. Místo možná symbolicky významnější, ale z hlediska kurdských záležitostí méně vlivné. 

Mistr dohody 

Talabání, vůbec první Kurd v čele iráckého státu, však sehrál mimořádně významnou úlohu v době rozpadu vztahů mezi iráckými Araby sunnitského a šíitského vyznání. Roli hrála nejen jeho odlišná národnost, ale i schopnost přemosťovat rozdíly a nevraživosti, nejlépe nad tabulí plnou dobrého jídla. 

Zemřel bývalý irácký prezident Džalál Talabání - Foto:  ČTK/AP, Christophe Ena

Iráckým prezidentem Talabání zůstal až do roku 2014, kdy musel kvůli horšícímu se zdraví odejít z politiky a odjet se léčit do Německa. Byla to i jeho zásluha, že se v té době nerozpadl Irák jako spojení oblastí obývaných Kurdy, arabskými sunnity a arabskými šíity. Je možné, že sunnité a šíité díky tomu nakonec zůstanou pohromadě. Jiné je to ale s kurdsko-arabským soužitím. 

Otazníky nad samostatností 

Talabání neprosazoval kurdskou samostatnost, byl spíše zastáncem federalizovaného demokratického Iráku, který považoval za nejlepší řešení i pro Kurdy. Tento sen o dohodě a kompromisu se ale právě rozpadá, nikoli kvůli Arabům, ale kurdskému přání osamostatnit se. 

Jan Fingerland: Pokus iráckého Kurdistánu se formálně i funkčně osamostatnit může vyvolat nepřátelskou reakci sousedních států i samotné irácké vlády - Foto: Khalil Baalbaki

Jan Fingerland: Pokus iráckého Kurdistánu se formálně i funkčně osamostatnit může vyvolat nepřátelskou reakci sousedních států i samotné irácké vládyFoto: Khalil Baalbaki

Není jasné, jaký názor měl již umírající Talabání, pobývající opět v Německu, protože referendum, vyhlášené lidmi kolem konkurenta Barzáního, ohrožuje celistvost Iráku. Talabáního manželka ovšem konání referenda o vyhlášení nezávislosti podpořila. 

V referendu samotném a případně i ve vyhlášení nezávislosti se skrývá velké nebezpečí. Pokus iráckého Kurdistánu se formálně i funkčně osamostatnit může vyvolat nepřátelskou reakci sousedních států i samotné irácké vlády. Může také vést k tomu, že iráčtí Kurdové nezískají skutečnou samostatnost a přijdou i o onu rozsáhlou autonomii, klid a prosperitu, které se už léta těšily. 

Pak se může ukázat, že Talabáního přesvědčení, že méně je někdy více, bylo na místě. Sám Talabání už u toho ale nebude. 

Autor:  Jan Fingerland
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace