Jan Jůn: Angličané odevzdali mnoho hlasů v krajských volbách euroskeptikům

3. květen 2013

Nazývá se Stranou nezávislosti Spojeného království a všichni ji v Británii znají pod zkratkou UKIP. Strana, která zatím nemá žádné westminsterské parlamentní poslance, i když má zastoupení v parlamentu evropském – a jedním z nich je i její vůdce Nigel Farage – nemá žádný realistický hospodářskopolitický program a jejím hlavním cílem je vystoupení Británie z „byrokraticko-centralistické“ Evropské unie.

Přesto, nebo právě proto, tuto stranu včera v krajských volbách, tedy obsazení 2300 křesel členů zastupitelství 35ti anglických hrabství, volilo nebývale vysoké procento voličů. UKIP získala například 16 křesel v hrabství Lincolnshire, a poprve také křesla v Essexu či Hampshire. Do uzávěrky tohoto pořadu, po spočítání necelé poloviny hrabství – a šlo to neobvykle pomalu - to dokonce vypadalo, že UKIP získala v průměru až 25 procent hlasů kdekoliv kandidovala, což by byl opravdu nebývalý úspěch, podle Farage přímo „pozoruhodný“.

Experti užívají termín „nebývalé“, neboť uprostřed volebního období parlamentu voliči v regionálních volbách obvykle hlasují pro opozici, aby tak – i nyní uprostřed hospodářské krize – dali najevo nesouhlas s politikou vlády a jejím šetřením škrty ve výdajích podle receptu Bruselu i mezinárodních institucí. Čekalo se tedy, že konzervativci ztratí výrazně na úkor labouristů, avšak tentokrát, jak už bylo řečeno, mnozí voliči hlasovali nikoliv pro sociálnědemokratické labouristy, ale pro pravicově orientované euroskeptiky UKIP, podle některých z nich kvůli bankrotu zemí na jihu eurozóny, na který Britové prý nyní musejí doplácet.

Jaké jsou tedy dopady včerejšího hlasování? Konzervativní strana premiéra Davida Camerona asi bude muset buď přitvrdit v euroskeptické rétorice - což Cameron přes všechny výhrady vůči Bruselu není zjevně ochoten - nebo urychlit slibované referendum o setrvání v unii a přesvědčovat Brity, že za jejich zájmy opravdu tvrdě bojuje a že to dělá zodpovědněji, než slibuje UKIP. Pro také oslabené koaliční liberální demokraty by to znamenalo konzervativce více podporovat, což by zjevně dělali dost neradi.

Dalekosáhlé závěry mají výsledky i pro labouristy, neboť měli, ale neodebrali konzervativcům naprostou většinu hlasů právě oni. Labouristé ovšem vládu dosud jen kritizovali a alternativ - do minulého týdne, kdy jejich vůdce Ed Miliband přiznal, že by také musel provádět škrty - mnoho nenabízeli. Mnozí voliči se ovšem také údajně obávají, že strana bude militantními odbory, jejichž blok hlasů Eda Milibanda zvolil do vedení strany proti jeho centristickému bratru Davidovi, tlačena dál doleva a bude tedy nezvolitelná. Zda bude následovat vnitrostranický boj, odchod Eda a návrat Davida, to se teprve uvidí. Malé volby s dalekosáhlými důsledky, zdá se tedy.

autor: jj
Spustit audio