Jan Jůn: Británie, růst, rozpočet a EU

Volilo by jí 35 procent dotázaných, přičemž 42 procent považuje rozpočet za spravedlivý.

Podle ekonomických expertů je tomu tak proto, že například zrušení daně na úroky ze spoření, další zmrazení daně na benzín, vládní příspěvek mladým na hypotéky na bydlení ve výši čtvrtiny jejich úspor, vyšší zdanění bank, či zvednutí prahu vyššího zdanění výdělků je tak podobné plánům opozičních labouristů, že oni hodlají tato opatření podpořit.

Velmi podobné jsou i plány vlády a opozice na další škrty a snížení státního dluhu, přičemž špičkový růst ekonomiky ve výši 2,6 procenta a nízká inflace a ceny ropy poskytují více rozpočtových příjmů a to i z vyšších výdělků a daní podniků. Někteří experti proto doporučují po volbách 7. května vyšachování skotských separatistů a utvoření ,,Velké koalice‘‘, jako v Německu.

Čtěte také

Před volbami se také opět rozjíždí debata o referendu o vystoupení Británie z Evropské unie, které podporuje kvůli přílivu stovek tisíc ekonomických migrantů z východu Evropy euroskeptická strana UKIP.

K referendu, které by prý uspořádala, ale jen v případě přesunu dalších pravomocí do Bruselu i příští labouristická vláda, se nedávno opět ozval bývalý labouristický premiér a ministr financí Gordon Brown. Prohlásil, že kdyby země z unie odešla, zůstala by izolována jako Severní Korea – bez přátel, bez vlivu a s minimem mezinárodního obchodu a s ještě méně investicemi.

Bývalý britský premiér Gordon Brown |foto: Radim Beznoska

Podle Browna jsou sny zastánců tzv. ,,norské či švýcarské cesty‘‘ nesmyslem, neboť Británie by jako ony země musela stále dodržovat unijní pravidla obchodu největšího obchodního partnera, kterým by unie zůstala a přitom by už neměla žádný vliv na jejich formulování.

Brown dál v rozhovoru pro levicový deník The Guardian, dodal: ,,Musíme říkat pravdu o třech milionech odchodem ztracených pracovních míst, o 25.000 firem, které by se položily, o kolapsu dvou set miliard liber exportu ročně a o 450 miliardách ztracených zahraničních investic do naší ekonomiky...‘‘

Čtěte také

Zajímavé je, že jeho odhady hospodářských ztrát v případě odchodu z unie potvrdil i institut Open Europe, který tvrdí, že povinné dodržování 94 procent unijních obchodních předpisů podle vzoru Norska by Británii stálo 33 miliard liber ročně.

Britové si zároveň všímají toho, že nyní se z krize konečně začala pozvedat i čtvrtá nějvětší ekonomika unie, Španělsko a desítky tisíc španělských gastarbeiterů z Británie se budou vracet domů.

Španělský premiér Mariano Rajoy|foto: European Commission Audiovisual service

Vláda premiéra Mariano Rajoye po bolestivých reformách posledních let nyní předpovídá, že letošní růst ekonomiky dosáhne 2,4 procenta, tedy téměř dvojnásobek průměru eurozóny a ekonomičtí experti očekávají dokonce špičkový růst tříprocentní.

Mnoho Španělů k oživení přispělo i tím, že místo pobírání dávek začali podnikat. O hloubce španělské krize ovšem svědčí i skutečnost, že polovina mladých do 24 let je bez práce, přičemž nezaměstnanost ve všech kategoriích dosahuje 24 procent, oproti britským 5,7 procenta.

Vláda nyní mluví o vytvoření tří milionů pracovních míst během pěti let, ale návrat k dobrobytu bude dlouhý, neboť zadlužení země a deficit rozpočtu není možné hned tak eliminovat, což dobře víme i my.