Jan Jůn: Britská vláda se rozhodla pomoci Ukrajině

Nejdříve to byl útěk tří muslimských dívek – jedné šestnáctileté a dvou patnáctiletých – do Sýrie, aby tam posílily řady tzv. nevěst džihádistů tzv. Islámského státu a pak kontroverze ohledně čtvrtečního zveřejnění pravé identity tzv. Džihádisty Johna, kata řady rukojmí v Sýrii.

Co se týče trojice děvčat, zpravodajské služby i pohraniční kontrola na letišti byly ostře kritizovány rodinami děvčat a experty za to, že nedokázaly zabránit jejich kýmsi zaplacenému odletu letadlem Tureckých aerolinií do Istanbulu a pak jejich propašování přes hranici do Sýrie.

Experti odhadují, že podobně zmizelo do Sýrie asi padesát mladých muslimských britských žen, i když dosud nešlo o kýmsi zradikalizované nezletilé dívky.

Co se pak týče Džihádisty Johna, kontroverze vypukla po čtvrtečním odhalení jeho identity deníkem Washington Post v Americe.

Čtěte také

Premiér Cameron to však odmítl komentovat, jeho páteční vyjádření hájilo zpravodajské služby proti kritice jedné muslimské organizace, že Mohammeda Emwaziho, jak se tedy jmenuje, sledováním a výslechy zradikalizovaly a nedokázaly zabránit jeho úniku do Sýrie, když údajně znaly jeho totožnost už šest let.

V roce 2009 jej totiž po vyhoštění z Tanzánie, odkud měl prý záměr odejet do Somálska mezi milice al-Šabáb, spolu s Holanďany vyslýchaly a měly mu nabízet spolupráci.

Džihádista John, který uřízl hlavu několika zahraničním zajatcům, se jmenuje Mohammed Emwazi, vyrostl v Západním Londýně a vystudoval programování|foto: ČTK/AP,ČTK

Problémem však také je, že prý zpravodajci sledovali skupinu jeho spolupracovníků v Británii a zveřejnění jeho identity jim to asi výrazně zkomplikuje.

Dalšími událostmi tohoto týdne byly zostřené reakce vlády na zpravodajství z východu Ukrajiny na pozadí nejistot ohledně plnění minského příměří a rozhodnutí, že vyšle na Ukrajinu 75 vojáků, aby radili armádě v logistice, pěchotních operacích, výzvědné činnosti a první pomoci.

To – ne neočekávaně - oznámil už v úterý parlamentnímu výboru pro obranu premiér David Cameron. Už nějaký čas se totiž v britských politických kruzích ozývaly hlasy, poukazující na údajnou „nečinnost“ vlády ohledně Ukrajiny ve srovnání s tandemem Merkelová-Hollande v Minsku, i když premiér Cameron a jeho ministři v poslední době volají po zostření sankcí.

Čtěte také

Premiér například řekl, že neschopnost Evropy postavit se prezidentu Putinovi by měla pro ni velmi škodlivé důsledky. Evropské země totiž podle něj závisejí na systému pravidel, která se závazně dodržují a ústupky Rusku by v tomto směru vedly k jejich porušení a velmi podstatné nestabilitě.

Cameron tak jakoby reagoval na zprávu obranného výboru sněmovny lordů, která vládu kritizovala za malou aktivitu a nepředvídavost a připomněla, že Británie byla jedním ze signatářů tzv. Budapešťských dohod z roku 1994 a má zodpovědnost za územní celistvost Ukrajiny.

Britský premiér David Cameron|foto: ČTK/AP, Lefteris Pitarakis,ČTK

Ministerstvo zahraničí se bránilo konstatováním, že, cituji: „Rozsah neospravedlnitelné a nezákonné intervence Ruska na východě Ukrajiny nemohl nikdo předvídat“ a také, jak zdůraznila jeho mluvčí, že asociační dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou byla podepsána o sedm let dříve „než Rusko podniklo protiprávní invazi do sousední země a anektovalo část jejího území“.

Pomoc Ukrajině vysláním britských vojenských poradců je tedy bezpochyby rozhodným a významným gestem, neboť dodržování příměří, zejména u Mariupolu, není stále jisté.