Jan Jůn: Cílem britské vlády je prý „měkký brexit“
Pondělní Británie se prostřednictvím přímých přenosů televizí i rozhlasů těšila začátku bezprecedentní státoprávní podívané.
Jak víme, nezávislé soudy jsou jednou z nejdůležitějších opor demokracií. Britské veřejnosti bylo takto umožněno sledovat jedenáct soudců Nejvyššího soudu v akci. Šlo o rozhodování, zda vyslyšet vládní odvolání proti verdiktu tří soudců nižší instance, že vláda musí předložit aktivaci článku 50 o vystoupení z Evropské unie ke schválení parlamentu. Ve hře byl sám demokratický proces.
Kdyby totiž vláda spoléhala jen na své pravomoci jako státní exekutiva, pověřená k výkonu některých pravomocí královnou, vyřadila by tím z rozhodování parlament, takto nejvyšší zákonodárný orgán.
Aktivace článku 50 totiž změní práva občanů a spadá tedy podle zmíněného nedávného verdiktu pod jurisdikci parlamentu. Proto zasedá jedenáct soudců, nikoli obvyklých pět jako jindy, a proto také akreditace téměř stovky novinářů a obrovský zájem médií.
Přitom vlastně během pondělka šlo jen o proces naslouchání vládním argumentům nejvyššího prokurátora Jeremyho Wrighta a jeho skotského kolegy lorda Keena a kladení příslušných otázek. Do čtvrtka pak půjde o argumentaci Lorda Pannicka, zástupce paní Giny Millerové, jejíž výzvu vládě onen soud nižší instance schválil a o prezentace zemských vlád. Verdikt se ale nedozvíme ani ve čtvrtek. Právní veličiny se totiž budou týdny radit a rozhodnutí ohlásí až v lednu.
Nejednotní brexitáři
Úcta k právu a parlamentní suverenita nad vládou i panovníkem platí v Británii už stovky let - od parlamentního soudu a stětí hlavy králi Charlesovi I., který to nechtěl respektovat a tak většina právních expertů tvrdí, že vláda odvolání prohraje. Pro takovou eventualitu prý má ale připravenou krátkou parlamentní rezoluci. Parlamentní aritmetika jí přeje i díky prohlášení vůdce labouristů Corbyna, že nakonec bude pro článek 50 hlasovat.
Premiérka Mayová tedy asi bude moci ke konci března článek aktivovat a vyjednávání s unií bude moci začít, i když nečekané vítězství liberálně demokratické proevropské kandidátky nad „nezávislým“ konzervativním kandidátem Goldsmithem v doplňovacích volbách minulý čtvrtek v londýnském Richmondu, prý vládou dost otřáslo.
Nejvýznamnější proevropští poslanci vládní konzervativní strany však nyní tvrdí, že určitě půjde o brexit ,,měkký'', neb to prý naznačili poradci premiérky během konzultací. Navíc, brexitáři začínají být nejednotní.
Ministr pro brexit David Davis naznačil, že je pro brexit ,,měkký'' a ministr zahraničí Boris Johnson údajně prohlašoval, že by mu volný pohyb pracovních sil a placení za setrvání v jednotném trhu nyní nevadilo, což muselo rozhněvat skalní brexitáře Iana Duncana Smithe a Liama Foxe.
Možné je tedy nyní vše, takže se nechme překvapit soudci i vládou. Nově ohlášená roční čísla imigrace do minulého června, tedy 284 tisíc příchozích z unie a 366 tisíc z jiných zemí však skalní brexitáře v jejich xenofobních názorech určitě spíše utvrdí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.