Jan Jůn: Dramatický boj o post britského premiéra vrcholí

Tyto a ještě další ostré výrazy padaly od čtvrtečního rána v reakci na odstoupení vůdce britských brexitářů Borise Johnsona z boje o předsednictví konzervativní strany a premiérství.

Stejnými nevybíravými slovy ovšem byla a je stále odsuzována i náhlá kandidatura ministra spravedlnosti a dosud Johnsonovy pravé ruky, Michaela Gova. Johnson totiž odstoupil až po Govově oznámení, které provázela slova o tom, že se váhavě, ale pevně rozhodl kandidovat, neboť přítel a kolega Boris "není schopný sjednotit stranu a celou zemi".

Obě prohlášení vyvolala přirozeně bouři kritiky mezi odpůrci i zastánci brexitu, zvláště mezi prostými voliči, které Johnsonovo charisma a přesvědčivý tón - i když nikoli substance - jeho odsuzování všech argumentů proevropského tábora v předreferendové kampani přesvědčily, aby hlasovali pro odchod z unie.

On se totiž vlastně k brexitářům až později přidal a referendum jim vyhrál a nyní, když vidí, že to bude velmi těžké, se rozhodl hodit flintu do žita. Lze rozumět tomu, že voliči se cítí zrazeni a opuštěni.

Nové referendum za dva roky?

Logo|foto:Český rozhlas

Stejně tak lze rozumět rozhořčení mezi prounijními spolustraníky. Vážený bývalý ministr lord Heseltine se vyjádřil, že Johnson "zasluhuje pohrdání, neboť rozštěpil stranu, vytvořil největší ústavní krizi moderní doby a znehodnotil národu miliardy těžko naspořených liber''.

Dodal pak, že Johnson jej ako generál, který vedl armádu za zvuky děl, ale když spatřil bojiště, tak po kritice svého pobočníka, že na to jako vůdce nemá, prostě utekl. "Nikdy jsem ještě neviděl tak odsouzeníhodné a nezodpovědné jednání." Tolik za všechny kritiky lord Heseltine.

Stejné odsouzení, ale za licoměrnou zradu kamaráda - viz Brutus a César ve starém Římě - si ovšem vysloužil Michael Gove a v kandidatuře mu určitě ani trochu nepomůže ani jeho páteční projev. Sliboval v něm vše možné, včetně unií už odmítnutých "předběžných jednání" a znovu vysvětloval, že Boris by brexit Britům neuměl jako premiér vyjednat.

Gova ale mezitím vyzvala celá řada poslanců, aby se boje o premiérství vzdal ve prospěch rozvážnější ministryně vnitra Teresy May, jejíž čtvrteční ohlášení kadidatury bylo opravdu rozhodné, státnické a bez zbytečných emocí. Už příští úterý se ostatně uvidí, jaké šance proti ní Gove má a lze tvrdit, že nepříliš velké. To už je možná mezi poslanci oblíbenější bývalý ministr obrany dr. Fox.

Je ovšem nutné připomenout, že brexitáři se už několikrát prořekli, že čekali, že referendum prohrají, neměli připraven žádný program, kromě kritiky očekávaného nevýrazného výsledku a dodnes se lišíi v představách, co vlastně chtějí.

Chudáci jejich zklamaní voliči. Těch už je prý kvůli rostoucím problémům mnoho z brexitu vyléčeno a požadavky na nové referendum za dva roky - o tom, co se podaří vyjednat - se množí. Jen aby!

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.