Jan Jůn: Jsou kostky brexitu opravdu vrženy?

31. březen 2017

Mělo by se asi zvolat: „Kostky jsou vrženy! Británie odchází z Evropské unie!“ To také ve středu zdůraznila ve sněmovně premiérka Mayová, nic však není tak jednoduché, jak se zdá.

Článek 50 byl skutečně aktivován předáním šestistránkového dopisu britské premiérky - s pozoruhodnými podmínkami ohledně bezpečnostních závazků - předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi britským velvyslancem u unie a ta by nyní měla během 48 hodin odpovědět.

Až summit unie 29. dubna rozhodne o tom, jak se bude konkrétně vyjednávat. Tedy, zda nejdříve přijde finanční vyrovnání - a hovoří se o britském dluhu závazků unii ve výši 50 miliard liber, což je téměř tisícovka liber na osobu - dále, kdy a jak jednat o vzájemné ochraně občanů.

Zda jak navrhuje unie, nechat budoucí vztahy a možnou další integraci, včetně členství v jednotném trhu, až na konec, po dojednání podmínek odchodu a podobně. Prezidentské volby ve Francii a za pár měsíců volby v Německu však jednání určitě ještě přibrzdí a britská vláda mezitím připraví převedení unijních zákonů do ostrovního práva.

Lze však opravdu souhlasit s tím, že „kostky jsou vrženy“, že Mayová má pravdu a že za zhruba dva roky Britové skutečně unii opustí? Mnoho důvodů hovoří pro to, že nikoliv a nejen kvůli šibeničnímu termínu.

Británie odchází z Evropské unie. To zdůraznila ve sněmovně premiérka Mayová

Dluh 50 miliard liber

Řada britských právních expertů, Donald Tusk a sám autor článku 50 lord Kerr totiž tvrdí, že článek je „reverzibilní“, tedy že Británie může podle článku 49 jednostranně změnit názor během jednání, kdyby se ukázalo, že odchod by byl mnohem horší alternativou než setrvání.

Mnozí také stále trvají na tom, že loňské referendum - ve kterém hlasovalo jen 33 a půl milionu z 65 milionů Britů a pro brexit tedy jen o něco více než třetina obyvatel - bylo opravdu jen „poradním hlasem lidu“ v zastupitelské demokracii a tedy nezávazným.

Jiní, včetně bývalého ministra lorda Heseltina, tvrdí, že voliči neznali plnou pravdu o tvrdých hospodářských následcích odchodu, což začínají potvrzovat i rostoucí ceny v obchodech, včetně potravin a hrozí růst nezaměstnanosti s tím, jak řada mezinárodních firem hovoří o odchodu z Británie.

Je tu stále i nejistota ohledně odtržení Skotska a o hranici mezi Severním Irskem a republikou a mnozí voliči brexitu přestávají věřit, že bude opravdu tak výhodný, jak jim tvrdili před referendem jeho zastánci na pravici konzervativní strany.

Brexit

Jiní se stále táží, kde je oněch slibovaných 350 milionů liber týdně z ušetřených unijních poplatků na bankrotující zdravotnictví a proč jim nikdo neřekl o onom dluhu 50 miliard liber a o nutnosti zaměstnávat dál gastarbeitery ze slabších zemí unie. Je tu sice i onen aspekt „byrokratického zasahování Bruselu do domácích záležitostí“, ale jak ukazují návrhy zvýšení pravomocí parlamentů členských zemí, unie se hodlá reformovat.

Vše tedy bude záležet na průběhu brexitových jednání. Pokud nebudou hladká a začne se rýsovat alternativa „tvrdého brexitu“ bez další spolupráce, sebevědomý britský občan se může začít dožadovat, aby ty „vržené kostky“ byly zas ze stolu posbírány. Ano, je to jen jedna ze dvou možností vývoje, ale šance jsou zjevně stále zcela vyrovnané.

dort Thierry Monasse.jpeg
autor: jj
Spustit audio