Jan Jůn: K čemu je britské premierce nový postoj tvrdé brexitářky?

Takové otázky si klade stále více Britů, neboť tvrzení britské premiérky, která jsou pro většinu její strany i země pouze necelé dva týdny starou a překvapující změnou postojů, neodpovídají nejen pravdě, ale odporují také jejím dosavadním tézím, už od projevu z Florencie. Není proto vůbec divu, že změna mnoho členů vládnoucí konzervativní strany i ostatních Britů opravdu zaskočila, což se projevilo i v nejnovějších průzkumech veřejného mínění. I proto, že se začíná potvrzovat, že brexitáři národu před referendem mnohé zatajili.

Čísla ukazují, že zastánci členství v unii zvýšili nyní z jednoprocentního vedení před týdnem náskok už o pět procent. Stejné signály přicházejí i ze sněmovny lordů, kde pokračuje formování nyní už značně převažujícího prounijního bloku, podporovaného i bývalými premiéry a ministry konzervativních vlád. Lordové se předhánějí v požadování novelizací projednávaného mamutího zákona o začlenění unijních zákonů do britského právního kodexu a podle expertů hrozí v horní sněmovně vládnímu tvrdému brexitu porážka.

Revolta brexitářů a pravého křídla její strany proti premiérce Mayové poněkud zeslábla, zjevně díky její nejnovější rétorice. Ta se však ukázala být poněkud mezinárodně nešťastnou už ve čtvrtek.

A zavládlo mlčení

Mezi jednáními vládního brexitového štábu o budoucích vztazích a přechodném období, které prý nic nedohodlo a má pokračovat dále přes víkend, Mayová jednala s šéfy japonských automobilek v Británii. Reportáž BBC ukázala, že jim tvrdila, že odchod i z jednotného trhu a celní unie, bude velmi prospěšný pro britský mezinárodní obchod, tedy i pro ně, po čemž zavládlo mlčení.

Japonský velvyslanec pak po jednání před dveřmi premiérského sídla jaksi nediplomaticky prohlásil, že firmy byly pozvány před 40 léty do Británie coby předmostí do unie a nyní, pokud po brexitu přestanou vykazovat profit, prostě odejdou.

Jan Jůn|foto: Vendula Kosíková

To už sice Mayová neslyšela, ale slyší to od bank a jiných firem a možná se začala seznamovat s onou ,,tajnou‘‘ zprávou jejích vlastních státních úředníků o hrozivých důsledcích brexitu, jejíž další část právě ve čtvrtek prosákla na veřejnost. Nejen už zmiňovaný pokles růstu, ale i bolestivé zvýšení nákladů pro sever Anglie, Severní Irsko a Skotsko a hlavně pro probrexitové regiony, ale i pro odvětví, jako například zemědělství, obchodní sféru či dopravu.

Nikomu, a prý ani většině poslanců, se nyní už nechce věřit, že postoj premiérky je jen taktikou před dalším vyjednáváním s unií po tvrdých vyjádřeních pana Barniera. Že by byla opravdu šikovně ovládána pouhou necelou padesátkou tvrdých brexitářů ve sněmovně?