Jan Jůn: Svět vzpomíná na katastrofu raketoplánu Challenger před 30. lety
Na americkém národním hřbitove v Arlingtonu i ve střediscích kosmického výzkumu na Mysu Canaveral, v Houstonu i jinde bylo dnes zvlášť smutno. Ředitel kosmické agentury NASA a bývalý astronaut Charles Bolden vzpomněl s kolegy, rodinami zahynulých astronautů, členy kongresu a mnoha dalšími představiteli v Arlingtonu u hrobů sedmi obětí výbuchu raketoplánu Challenger právě před 30 lety.
A také obětí katastrofy raketoplánu Columbia 1. února 2003 a vůbec prvních tří amerických obětí dobývání vesmíru, zahynulých v kabině Apollo při zkoušce na rampě 21. února 1967. Podobně pietně proběhl Den vzpomínek i v dalších střediscích a ve světě se přidali i pracovníci jiných kosmických agentur.
Přidali se i Britové, kteří se shodou okolností intenzívně zajímají o nynější půlroční let jejich kosmonauta Tima Peaka na Mezinárodní kosmické stanici na oběžné dráze. Před týdnem mu navíc drželo mnoho Britů palce zvlášť silně.
Na rozdíl od pohodlného pracovního oděvu, ve kterém plní uvnitř stanice s pěticí amerických a ruských kolegů vědecké úkoly, musel navléci těžký kosmický skafandr a vydat se ven do volného prostoru, aby s kolegou Timem Koprou vyměnili transformátor na samém konci stanice, na stožáru slunečních baterií.
Jelikož kosmická stanice je velká jako fotbalové hřiště, není divu, že se Britové, včetně školáků, kteří vše sledovali v televizi v přímém přenosu, velmi obávali, že se oba kosmičtí opraváři na konstrukci ztratí a odletí do vesmíru. Onen strach, i když oba byli mnohonásobně zabezpečeni, jen dokazuje, že dobývání vesmíru, stejně jako třeba Antarktidy či Himalájí, není a nikdy nebude zcela bezpečné.
Tim Peake a Tim Kopra sice splnili úkoly, ale kvůli neočekávané bublině vody v přilbě skafandru Kopry se museli vrátit předčasně do bezpečí stanice.
Ano, lety člověka do vesmíru jsou nebezpečné. Raketoplán Challenger vybuchl 73 sekund po startu, když prohořelo vadné těsnění jednoho z raketových motorů prvního stupně a následoval výbuch, při kterém zahynuli astronauti Mike Smith, Greg Jarvis, Judith Resnik, Frank Scobee, Ron McNair a Ellison Onizuka a také učitelka Christa McAuliffe, která měla během letu vzbudit zájem mládeže o vesmír.
Druhá katastrofa postihla raketoplán Columbia po úspěšném čtrnáctidenním letu. Nezpozorovaný pád kusu izolační pěny z palivové nádrže předtím poškodil křídlo a při návratu nad Texasem otvor prohořel a letoun se rozpadl. Zahynuli tehdy astronauti Rick Husband, Bill McCool, Mike Anderson, Kaplana Chawla, Dave Brown, Laurel Clark a Ilan Ramon.
A při onom požáru v kabině Apollo na rampě zahynuli astronauti Virgil Grissom, Ed White a Roger Chaffee. Američané se z katastrof poučili a vylepšovali rakety i kosmické lodě. Navíc raketoplány byly vyřazeny kvůli drahému provozu a NASA i soukromé firmy staví lodě nové.
Dobývání vesmíru, jak dokazuje i řada zahynulých ruských kosmonautů, je stále nebezpečné a možná si vyžádá další oběti. Od osídlování vesmíru to však lidstvo určitě nezastaví.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.