Jan Macháček: Británie má jasně říci, co chce

Paříž, Berlín i Brusel začínají být ale nervózní z toho, že britské požadavky na upřesnění pozice této země v EU nejsou dostatečně jasné.

Vzkazují tedy do Londýna, že pokud má být na prosincovém summitu EU dosaženo dohody, je třeba požadavky urychleně upřesnit.

Co víme a tušíme o britských požadavcích? Doma tomu Britové říkají „reforma EU“, asi proto, že to z ní tak nějak optimisticky, ve skutečnosti jde spíše o mírné rozvolnění integrace.

Za prvé budou Britové žádat, aby byla zrušena preambule lisabonské smlouvy, která mluví o „ever closer union“, tedy o politickém cíli stále se prohlubující unie.

Čtěte také

Státy, které nejsou v eurozóně, mají být lépe informovány o tom, co se v eurozóně vlastně schvaluje a chystá. Mají asi sedět na jednáních bez možnosti hlasovat.

Británie chce záruky, že bude schválen TTIP, tedy euroatlantická dohoda o volném obchodu.

Spojené království bude chtít lepší fungování jednotného trhu, větší důraz na ekonomický růst apod.

Britský premiér David Cameron s německou kancléřkou Angelou Merkelovou|foto: ČTK/AP, Justin Tallis,ČTK

Samozřejmě bude muset být dosaženo nějakého kompromisu. Naprostá většina Evropanů si přeje, aby Británie zůstala v unii, a chtějí jistě Brity nějak povzbudit, na druhou stranu je jasné, že z britských požadavků lze akceptovat jenom něco, nikoli přijímat nějaký diktát či ultimátum.

Britské požadavky i hlasování přicházejí vůbec z hlediska celé unie doslova v nejméně vhodnou dobu. I kdyby totiž vypadla ona preambule o „stále prohlubující se či bližší unii“ je jasné, že vývoj půjde opačným směrem.

Tak proč si lhát do kapsy – Evropskou unii zjevně čeká bouřlivé a turbulentní období, nemůže to ale logicky dopadnout jinak, než že Evropa v některých oblastech bude muset integraci posílit, nebo se nějaký způsobem federalizovat, což je ovšem něco jiného než nějaký tupý centralismus.

Čtěte také

Uprchlická krize již dnes napovídá, že EU bude muset společnými prostředky a silami hájit jak vnější hranici EU, tak vnější hranici Schengenu. Unie bude muset více koordinovat, či dokonce mít společnou imigrační a azylovou politiku.

To všechno bude něco stát, bude patrně potřeba vydat zvláštní dluhopis, možná přeci jen přijde na řadu i nějaká společná daň, i když to zatím všichni dementují.

Krize eurozóny také ještě neskončila, pouze na nějakou dobu utichla. Časem bude na stole zase – posílení bankovní unie, společné pojištění vkladů apod.

Britové si mohou dohodnout, že budou více na blízku toho, o čem se rozhoduje v eurozóně, ale za chvíli budou chybět u azylové unie, migrační unie a kdoví čeho ještě.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.