Jan Macháček: Evropští pohraničníci
Evropská komise v pátek představila návrh na zřízení společné evropské agentury na ochranu hranic, která se má jmenovat „European Border and Coast Guard Agency“, má zaměstnat tisíc pohraničníků a nahradit má stávající slabou a bezzubou agenturu Frontex.
Návrh je jednoznačně krok správným směrem. Prakticky všechny krize, kterým Evropa v posledních letech čelí, jsou svou povahou především krize institucionální. Konstrukce evropských staveb je slabá, provizorní, vetchá. Jak eurozóna, tak schengenský systém volného pohybu osob jsou projekty do dobrého počasí.
Abychom použili příměr s velkou vodou či povodní, tak jak eurozóna, tak schengenský systém přežijí deštíček či bouřku, nikoli ale stoletou průtrž mračen a stoletou vodu.
Globální finanční krize, která se naplno spustila pádem Lehman brothers po roce 2008, byla tou pomyslnou „stoletou vodou“ pro eurozónu. Stoletá voda odhalila, že eurozóna nemůže fungovat pouze na jedné noze centrální banky, navíc centráolní banky s nejasným mandátem a manévrovacím prostorem.
Migrační vlna je zase onou „stoletou vodou“ pro schengenský systém. Pokud například USA vydávají na společnou ochranu vlastní vnější hranice 30 miliard dolarů ročně, je jasné, že Evropa bude muset časem připravit systém ochrany hranic, který ji jako populačně a ekonomicky srovatelný celek s USA bude stát podobnou částku, na jakou to přijde Američany.
K tomu má Evropa zatím daleko, ale tímto návrhem na vznik agentury už alespoň konečně někam vykročila. Stejně jako eurozóna vykročila správným směrem, když Mario Draghi v roce 2012 svým slavným výrokem „udělám cokoli“ pro záchranu eurozóny jasně deklaroval její mandát jako věřitele poslední instance.
Trvalo to sice dlouho než to řekl, tedy několik let, ale nakonec ECB nakupuje v rámci kvantitiativního uvolnění státní dluhopisy, vznikla bankovní unie a v návrzích komise se rýsuje i společné pojištění vkladů. Alternativou by byl býval rozpad eurozóny.
V případě Schengenu to také trvalo dlouho, několik měsíců, ale návrh na společnou ochranu hranice je na stole. Jde zatím o sílu malou, která stačí jen na plánované hotspoty v Řecku či Itálii, leč alternativou je rozpad Schengenu.
Masivnější pohraniční sílu by bylo možné financovat společným evropským dluhopisem – peníze jsou dnes velmi levné – podobně by bylo správné financovat lepší institucionální vyztužení eurozóny. Od toho jsme zatím daleko, ale malý krůček dopředu je lepší než drátem do oka.
Čeští politici se zatím nevyjádřili, ale nová agentura by měla být v jejich zájmu, protože v národním zájmu České republiky je přece udržení schengenského systému. Za velmi znepokojivé je třeba považovat anonymní hlasy z nové polské vlády, které tiskovým agenturám naznačují, že Polsko bude proti, protože nová pohraniční agentura by prý mohla sloužit jako „alibi pro nečinnost.“
Dalším argumentem je, že jde prý o „nebezpečný precedent“, excesivní intervenci do pravomocí národního státu a že hraniční kontrola znamená i vyšetřování a zatýkání apod. Poláci snad nepotřebují Schengen? Vypadá to, že si s polskou nacionalistickou vládou ještě užijeme. Jen nevím, jestli to bude legrace.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
