Jan Macháček: Lidská práva a export

"My bychom rozhodně neměli být nějací advokáti autoritativních režimů, na straně druhé je třeba přijmout, že to jsou velké, důležité země a takoví ti exhibicionisté, kteří si hrají na představitele supervelmocí, připravují naší zemi o desetitisíce pracovních míst," prohlásil Mládek.

Jako dva příklady uvedl "řešení" teritoriální integrity Číny a neustálé vyhodnocování kvality demokracie v Rusku, u něhož prý po posledních letech českého vývoje obdivuje tu "drzost", protože "bychom možná měli začít sami u sebe".

Mládek už sice něco podobného pronesl vícekrát – a i když si odečteme, že je před volbami – opět tentokrát něco přidal, takže to nelze lehce pominout.
Zastavme se nejprve u toho čísla „desetitisíce“: Jak na to Mládek přišel? Jaké má důkazy či alespoň indicie? Podle soudu autora tohoto sloupku žádné indicie ani důkazy nemá a ani je mít nemůže, protože neexistují, to by také mohl říct třeba tisíce, nebo statisíce nebo rovnou milion a bylo by to úplně stejně relevantní. Možný budoucí ministr financí by ale měl používat čísla akurátnější lecjaký normální politik, protože pokud tak nečiní, leccos na sebe tím prozrazuje.

Dále je pozuruhodná ta formulace „přehnaná kritika“. To bychom opět museli znát co konkrétně kdo, kde a kdy přehnal, ale to se nedozvíme. Výraz „přehnaná“ má vést k zastrašení, přehnaná přeložme si asi „jakákoli.“ Pak je tu hezký ten výrok o exhibicionistech, kteří si hrají na představitele supervelmocí. To jenom jako supervelmoc má mít názor a ostatní mají říkat jen to, co se supervelmocem líbí? Bývalí českoslovenští disidenti si jistě pamatují, že se jich zastávali i lidé s Kanady, Holandska či Švédska a dobře vědí, jaký to mělo morální význam. Podobně důležité je pro persekuované třeba na Kubě, že jim pomáhá někdo z České republiky.

Na druhou stranu: Česká republika náhodou součástí jedné světové supervelmoci je – jmenuje se to Evropská Unie – podílí se na jejím názoru a je dobře, že zde byl a je slyšet její hlas, podobně jako v radě Evropy či Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Máme tak větší vliv než bychom měli jako izolovaný zapomenutý státeček. A teprve silného oponenta či partnera bude brát Rusko či Čína skutečně vážně.Ještě dodejme, že náš obchod s Ruskem i Čínou utěšeně roste, a je však třeba navíc vědět, že český průmysl je významným subdodavatelem německého a západoevropského průmyslu, který také do Ruska vyváží.

Ačkoli bylo v poslední době leckde popsáno, že zázrak jménem BRICS (Brazilie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika) nebude možná zase takový zázrak jak se myslelo, mnozí čeští politici se pořád tváří, jako by se měly Rusko s Čínou stát zítra ekonomickým středem světa.

O co Mládkovi vlastně jde? Máme teď přece prezidenta, který chce Rusko v Evropské Unii a jako velvyslance do Moskvy posíláme komunistického kosmonauta. Stát už lidé jako Mládek ovládli. Neměl by být tedy stínový ministr financí spokojený? Chce předvést ČSSD jako větší Zemanovce než jsou sami zemanovci?

Nakonec doufejme, že příště ČSSD nepřitvrdí a nezaútočí na český neziskový sektor, který se dodržováním lidských práv zabývá.A co bylo v posledních letech - tedy během Nečasovy vlády - v Česku jako v Rusku? O čem to mluví Mládek? Má na mysli přehlížení tripartity? Schvalování zákonů bez konzultace s opozicí? Nic hezkého, ale s Ruskem to nemá nic společného. Naopak se Rusku blíží vývoj posledních měsíců. Prezidentská vláda bez parlamentu a převolávání podnikatelů na Hrad, kde se jim říká co budou dělat a že by jinak mohli dopadnout tak či onak.