Jan Macháček: Litva a Česko na jiné planetě

Lotyšsko se stalo 18. členem eurozóny. Na snímku nové lotyšské euromince - Foto:  ČTK/AP

Lotyšsko se stalo 18. členem eurozóny. Na snímku nové lotyšské eurominceFoto:  ČTK/AP

Litevský premiér Algirdas Butkevicius dnes oznámil, že bude raději rezignovat, než aby uvažoval o tom, že zruší termín vstupu země do eurozóny naplánovaný na 1. leden roku 2015. Litva je poslední pobaltskou republikou, která do eurozóny ještě nevstoupila. Lotyšsko se zařadilo mezi země, kde se platí eurem před čtrnácti dny a v Estonsku používají euro už0pod počátku roku 2011.

Přestože někteří lotyšští zákonodárci zvažují, že by vstup do eurozóny odložili a navzdory tomu, že mezi Litevci podpora členství v eurozóně klesá, jde o poměrně silná slova, silnou vyhrůžku a něco si lze těžko v české kotlině představit. Že by se nějaký český politik takto vzrušoval kvůli tématu jako je euro či eurozóna anebo ho považoval za takto zásadní si lze jen obtížně představit.  

Baltové mají obecně úplně jiné vnímání toho, co členství v eurozóně znamená. Pro ně je každý další stupeň integrace do západních struktur jasnou otázkou národního zájmu, národní bezpečnosti i identity. Mocné a odjakživa expanzivní Rusko mají Baltové hned za humny a polovinu minulého století nebyly tyto země v sovětské sféře vlivu nebo vojensky okupovány jako my, ale staly se přímo součástí Sovětského Svazu.  

Nejde jen o bezpečnost ale také o identitu, euro je v Pobaltí chápáno nejen jako nástroj obchodní výměny, ale též jeden ze symbolů evropanství a sounáležitosti k Západu. 

Na geopolitiku a bezpečnost všechno svádět nelze. Jde též o věc prestiže a také o věc ekonomické racionality. Otázka prestiže je jasná. Litva vypadá oproti Estonsku a Lotyšsku tedy státům, se kterými se nejvíce srovnává a se kterými nejvíce soutěží, jako opozdilec a premiér Butkevicius prostě nechce vypadat příliš dlouho jako vysmívaný posledníček.  

Pak je tu věc ekonomické racionality. V Pobaltí nespekulují s úvahou, že se eurozóna rozpadne, ujištění ECB tamějším ekonomům a politikům povětšinou stačí. Pobaltské ekonomiky si umějí spočítat, proč je pro ně členství v eurozóně výhodné.  

Česká republika dočasně či možná nadlouho opustila nejhlubší euroskeptické vody, přesto si lze jen obtížně představit, že by nějaký politik stavěl otázku členství v eurozóně takto existenčně a dramaticky.  

Přitom i u nás by tu mohla být otázka prestiže. Slováci v eurozóně jsou, Rakušané a Němci také. Všem se ekonomicky, resp. přesněji z hlediska ekonomického růstu, daří lépe než nám. Proč nám to nevadí? Pak je tu i otázka ekonomické racionality. Jaktože není ještě každému zjevné, že díky tomu, že euro nemáme, dost ztrácíme? Je tu nyní naděje na proevropštější vládu a skupina průmyslníků se dokonce v reakci na oslabení koruny ozvala, že by euro už chtěli. Stejně je to ale všechno takové opožděné a vlažné a člověk by asi ještě dodal, že tak nějak počesku zápecnické a ignorantské. 

Autor:  Jan Macháček
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus
Pište, ptejte se

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace