Jan Macháček: NATO a ruská „maskirovka“

Rusko v posledních letech a měsících obsadilo část Gruzie, anektovalo Krym, vyvolalo a vojensky podpořilo povstání na východě Ukrajiny. Legitimní otázka pochopitelně je, kdo tedy jaksi bude ten příští na řadě. Samozřejmě každého napadne třeba Moldávie, která v NATO není.

Pak se ovšem logicky nabízejí relativně malé pobaltské státy. Byly součástí SSSR, mají početnou ruskou menšinu, historie kolaborace s Němci během 2. světové války Rusům umožní vytáhnout případně z šuplíku zaprášenou antifašistickou rétoriku podobně jako v případě Ukrajiny. Na příkladu Ukrajiny si mohl Putin ověřit, že to na obyčejné Rusy stále ještě zabírá. Všechny Pobaltské státy jsou ale od roku 2004 součástí obranné aliance NATO.

Při své nedávné návštěvě Pobaltí ujistil americký prezident tamější státy, že je NATO bude bránit. Rusko mezitím vystrčilo tykadlo v podobě unesení a zavlečení estonského důstojníka.

Čtěte také

Vezmeme-li v úvahu prosté počty a vojenský hardware, je to vlastně docela jednoduché. Pobaltské státy jsou samy o sobě vojensky zcela slaboučké. Disponují několika zastaralými tanky a ani jedním vlastním tryskáčem schopným frontového nasazení. Větší země NATO - včetně České republiky – patrolují oblohu nad Pobaltím.

NATO ale může přispěchat rychle na pomoc. V Itálii sídlí americká 173. letecká brigáda, která může být okamžitě v pohotovosti. NATO disponuje silou rychlé reakce, která dokáže přemístit 14.000 vojáků během pěti dní. Na summitu ve Walesu bylo rozhodnuto o zkrácení této doby na dva dny a posílení o další 4.000 vojáků. USA mají v Evropě 67.000 vojáků a 216 letadel. Amerika regulérně trénuje co nejrychlejší přesun vojsk z USA do Evropy.

Během několika dnů dokáže NATO přesunout do Pobaltí tisíce vojáků a stovky letadel. Během týdnů a měsíců statisíce vojáků a tisíce letadel, mnohem více než na co by se kdy zmohlo Rusko.

Převaha NATO se zdá být jasná a Rusko se s ní patrně nebude chtít otevřeně konfrontovat. Hlavní pochybnost je politická. Otázka je, jak by se Západ postavil k tomu, kdyby Rusko vyvolalo v Pobaltí hybridní válku neboli právě v poslední době osvědčenou „maskirovku.“ Ta by nejprve spočívala ve vyvolání vnitřní destabilizace skrze aktivizaci agentů uvnitř ruské menšiny a vzájemné postupné proplétání „místních povstalců“, neoznačených vojáků, humanitárních konvojů, sofistikované desinformace a kdoví čeho ještě.

Čtěte také

Krom toho, že NATO musí posílit obranu zemí sousedících s Ruskem, musí si připravit především jasný manuál, podle kterého bude zřejmé, že takzvaná maskirovka čili hybridní válka bude chápána jako jasná teritoriální agrese podle článku pět NATO. Ruským cílem do budoucna je vzbudit v západních politicích pochybnosti o tom, co je a není klasická agrese.

Zkouška proběhla na Ukrajině, výsledek je zatím nerozhodný či smíšený. Teď si Rusko asi chvíli odpočine, protože všechny tyhle legrace taky něco stojí, ale časem to může začít zkoušet vůči členskému státu NATO.