Jan Macháček: O danění fondů a dividend

27. srpen 2013

V prostoru fiskálních, daňových a národohospodářských diskusí se rozhořela intenzivní válka. Rusnokova vláda se snaží zrušit daňové změny navržené minulou vládou, schválené sněmovnou a nyní se ocitlé v senátu.

Představitelé asociace pro kapitálový trh a iniciativy „Czech republic for finance“ hrozí zase zánikem českého kapitálového trhu, pokud prý budou schválené změny zrušeny.

Potíž je v tom, že tyto změny se ocitly v doprovodném balíku zákonů k novému občanskému zákoníku, jehož funkčnost a úspěšné zavedení do praxe je tak ohroženo. Do toho si ještě přičtěme Zemanovy výkřiky o tom, že zrušení daně z dividend je „Kalouskův tunel“ a že on je „prezidentem dolních deseti milionů, tedy lidí, kteří dividendy většinou nepobírají.“

Jak se ve sporu vyznat? Nejprve se vypořádejme s otázkou dividend a prezidentovým populistickým výrokem. V případě danění dividend se o žádný tunel, ani Kalouskův, ani žádný jiný nejedná. Pokud jde o velké peníze ziskových českých společností, které vyplácejí dividendy svým zahraničním matkám, pak platí evropská směrnice, že vlastním-li v nějaké firmě více než deset procent, daň z odčerpané dividendy se neplatí. Dále jsou tu dohody o zamezení dvojího zdanění, které máme s většinou zemí, které danění dividend také neumožňují.

Pokud prezident říká, že "dolních deset milionů dividendy nepobírá", pak je třeba říci, že je to škoda, protože kdybychom u nás měli rozvinutý kapitálový trh a obyčejní lidé by podobně jako v USA investovali na kapitálovém trhu, mělo by české hospodářství mnohem větší švih a dynamiku.

Složitější je to se změnami danění fondů. Nově se ze zhodnocení majetku fondu platit pět procent, ale hlavně má být při výstupu z fondu nulová srážková daň i pro fyzické osoby. I bývalý ministr financí přiznává, že je zde něco špatně, když tvrdí, že to předložili ministři za ODS a že s tím on a ministři za TOP 09 nemají nic společného. Zainteresované firmy spravující fondy prý ovlivnily ministry za ODS, prostřednictvím bývalého ministra průmyslu Kuby.

Tábor kritiků schválené normy tvrdí, že by zde mohla vzniknout vlna daňových spekulací a majetek do fondů by vyváděla prakticky každá firma, která by pak byla dlouhodobě sama ve ztrátě.

Tábor schvalovatelů říká, že nelobovali za firmy spravující fondy, ale chtěli podpořit český kapitálový trh, a že o tak drastickou změnu se z hlediska daňových příjmů nejedná.

K tomu jediné. Pokud se chce nějaká země stát rájem toho či onoho, měla by se na tom společnost dohodnout napříč politickým spektrem a mělo by se to řádně prodiskutovat a strany by to měly mít jako zásadní bod svých politických programů. Nemůže to být pouze diskuse mezi pár odborníky. Podobně se kdysi Irové dohodli v celospolečenské debatě, že chtějí mít nízké daně a přitáhnout bankovnictví a finančnictví (věc zcela jiná je, jak to dopadlo).

Podobné daňové změny by si zasluhovaly samostatný jednací den v parlamentu, protože jde o důležitou věc. Proč se to schvalovalo dohromady s občanským zákoníkem, nechápu. Všimněme si, že se ale tahle praxe považuje u nás za normální a zaběhlou a přitom vůbec zaběhlá není.

Pro Česko je typické, že se potenciální průšvih začne řešit, až když má senát přijímat zákonné opatření a ne v okamžiku zrodu politické idey. Nestačila nám zkušenost se solárním průšvihem, kde parlament vůbec nepracoval, jak měl, přestože měl informace?

Pak jde o kredibilitu, předvídatelnost a stabilitu daňového prostředí. Investoři potřebují hlavně vědět, že se daně nebudou měnit od zdi ke zdi každou chvíli.

autor: Jan Macháček
Spustit audio