Jan Macháček: Roboti nám práci neukradnou. Budeme s nimi kooperovat

Jan Macháček: To, co, se bude dít, to nebude druhá průmyslová revoluce, kdy odešli lidé ze zemědělství do průmyslu - Foto: Radko Kubičko

Jan Macháček: To, co, se bude dít, to nebude druhá průmyslová revoluce, kdy odešli lidé ze zemědělství do průmysluFoto: Radko Kubičko

V poslední době jsme i v českém prostředí masírování různými varovnými články a přednáškami o tom, že digitalizace, robotizace, umělá inteligence a vše, čemu se říká průmysl 4.0 apod. nás v dohledné době připraví o spoustu pracovních příležitostí.

Minulé revoluce, které lidstvo zažilo od příchodu zemědělství po průmyslovou revoluci nahrazovaly vždy práce nejvíce namahavé, úmorné a jednotvárné. Nová revoluce prý bude znamenat, že stroje a roboti budou vykonávat i práce relativně přijemné, tvůrčí a zábavné. 

Tedy práci, která leckoho i může bavit, ve které se může realizovat apod. O práci přijdou nejen řidiči, ale i právníci, notáři, analytici, bankéři, statici, stavební inženýři, lékaři a tak všelijak podobně. 

Módnímu apokalyptickému trendu se rozhodl v novém textu postavit americký ekonom Barry Eichengreen. Zaráží ho například, jak všichni přesně vědí, co bude. Tak například americká poradenská společnost Forrester v nové studii uvádí, že plná automatizace odstraní již v letošním roce 9 procent amerických pracovních míst. Poradenská společnost Mc Kinsey zase říká, že jedna třetina amerických zaměstnanců bude v roce 2030 bez práce kvůli automatizaci. 

Nová revoluce prý bude znamenat, že stroje a roboti budou vykonávat i práce relativně přijemné, tvůrčí a zábavné - Foto: CC0 Public domain

Nová revoluce prý bude znamenat, že stroje a roboti budou vykonávat i práce relativně přijemné, tvůrčí a zábavnéFoto: CC0 Public domain

Všechny tyto zprávy naznačují, že se technologický pokrok a destrukce pracovních příležitostí v poslední době nějak zrychlují. Ve skutečnosti produktivita práce, resp. totální faktor produktivity, což je nejlepší indikátor tempa technologické změny, stagnuje v USA a jinde ve vyspělém světě od roku 2005.  

Ekonom Timothy Taylor zase nedávno zdůraznil, že tempo změny zaměstnanecké struktury neakceleruje od 80.let. Samozřejmě, že se struktura pracovních příležitostí mění. Není ale žádný důkaz, že se to tempo změny nějak zrychluje. 

Adaptovat se a investovat 

Druhá věc, kterou podle Eichengreena jakoby „každý ví“, že zatímco dříve roboti nahrazovali rutinní úkoly, dnes mohou přijít o práci třeba i profesoři. Dříve platilo, že roboti nenahradí práci ve které je třeba empatie, soucit, intuice a práce, které se neobejdou bez interakce a vzájmené komunikace osob. 

To už nebude platit: stroje komunikují, vaše digitální stopa intuitivně odhadne vaše spotřebitelské a zákaznické zvyklosti. Umělá inteligence bude číst vaše rentgenové snímky a zhotovovat diagnózy. 

Zdící robot. O práci přijdou nejen řidiči, ale i právníci, notáři, analytici, bankéři, statici, stavební inženýři, lékaři - Foto: Petr Kološ

Zdící robot. O práci přijdou nejen řidiči, ale i právníci, notáři, analytici, bankéři, statici, stavební inženýři, lékařiFoto: Petr Kološ

Práce doktorů, právníků a profesorů se promění. Proměna ale není totéž co likvidace. Tak třeba stroje budou lépe vyhledávat judikaturu a precedenty, ale takový rozvodový advokát se pořád bude muset umět naladit na klienta, bude třeba pořád osobně radit klientům, zda mají zvážit rozvod nebo se pokusit ještě dohodnout.  

V kriminálním nebo občanském sporu může právník využít všech možnách megadat, ale pořád bude osobně třeba. Práce se promění, ale nezmizí. Zdravotní sestry také nenahradí zdravotní roboti. Robot možná sundá pacienta z postele, ale sestřička zůstane a bude se s robotem doplňovat.  

Bude pomáhat s fyzickou terapií a vkládat emoci do komunikace s nemocnými a depresivními apod. Nastane spíše období kooperace sestry s roboty. To, co, se bude dít, to nebude druhá průmyslová revoluce, kdy odešli lidé ze zemědělství do průmyslu. 70 procent lidí už stejně pracuje ve službách. 

Co k článku ekonoma Eichengreena dodat? Samozřejmě je třeba se adaptovat na změny, investovat do nových technologií. Samozřejmě musíme reformovat školství. Samozřemě je třeba umět lépe anglicky a mít dostatek programátorů a softwarových inženýrů.  

Hlavně ale firmy musí investovat do celoživotního vzdělávání zaměstnanců, aby se na kooperaci s roboty dokázali připravit a adaptovat. A vlády to mohou z úrovně státu nějak, třeba daňově, podporovat. 

Autor:  Jan Macháček
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace