Jan Macháček: Slovensko, Česko a euro

Proto se ČNB rozhodla změnit komunikační strategii a hájit se a vysvětlovat svou politiku, co to jde. Součástí toho je, že členové bankovní rady i odborníci zevnitř instituce píší dokonce tzv. blogy, které lze dohledat na webových stránkách centrální banky. Publikuje je i guvernér Miroslav Singer.

Ten se v právě publikovaném dvojdílném blogu soustředí na téma, proč slovenská ekonomika roste poslední době rychleji než česká. Guvernér dochází k závěru, že to má pramálo společného s tím, že Slovensko je už pět let členem eurozóny.

Guvernérův text je populárně-odborný, obsahuje mnohé grafy a tabulky, čímž tady nebudeme posluchače a čtenáře zatěžovat, koneckonců si to může hlubší zájemce o tuto problematiku dohledat sám. Texty jsou zde ze 29. ledna 2014 a tady z 19. února 2014.

Když to shrneme, tak podle guvernéra Slovensko nerostlo rychleji jenom po svém vstupu do eurozóny, ale až na výjimky už od rozdělení státu. Je třeba se podle něj podívat také na rozdíly rozpočtových politik. Slovenský dluh vůči HDP se od krize zvyšoval daleko rychleji než dluh český. Český dluh vystoupal z 29 na 46 procent HDP, slovenský z 28 na 52 procent HDP. Slovenský růst je tedy do značné míry živený rychleji rostoucím dluhem.

Podle guvernéra vstupovalo Slovensko do krize s mimořádně se přehřívající se ekonomikou, což je prostě výhodná pozice pro následnou krizi charakterizovanou propadem poptávky. Slovensko prý prostě mělo štěstí, že nedokázalo před krizí ubrzdit svou přehřívající se ekonomiku.

Slovensko je díky reformám počátku minulé dekády mnohem pružnější a méně zatížené přerozdělovacími procesy. Hlavně však Slovensko podle guvernéra v důsledku přijetí eura nepřilákalo více zahraničních investic na hlavu než Česká republika, jak tvrdí zastánci eura.

A nyní moje stručná reakce na guvernérovy texty. Nejdůležitější jsou dvě věci. Prakticky celé vedení ČNB v letech 2008 a v letech 2009 varovalo Slovensko i zastánce eura v České republice, že Slovensko na vstup do eurozóny tvrdě doplatí.

Tisková konference ČNB - České národní banky, Miroslav Singer |foto: Filip Jandourek

Texty i rozhovory s členy bankovní rady ČNB – a že je jich hodně – na toto téma lze normálně dohledat na internetu. Například Miroslav Singer, tehdy ještě jako viceguvernér ČNB, napsal v dubnu 2009 do Hospodářských novin článek, který se jmenoval Blahodárné euro? Sledujme Slovensko, který končí tímto odstavcem: „Příliš silný kurz, se kterým slovenská ekonomika do eurozóny vstoupila, začíná tuto ekonomiku stále viditelněji zatěžovat. Považoval bych za přínosné, kdyby si představitelé exportérů a průmyslu začali ve svých doporučeních ohledně eura tuto skutečnost uvědomovat.“

Takže by asi bylo na místě žádat vedení ČNB o vysvětlení ve smyslu, proč se na Slovensku nedostavily v důsledku přijetí eura ony negativní konsekvence, před kterými ČNB opakovaně varovala. Místo toho se dozvíme, že Slovensko roste dramaticky rychleji než Česká republika, ale že to není kvůli euru. To je sice jistě zajímavé, ale to je odpověď na jinou otázku než tu, která by byla žádoucí a na místě.

Ano. Přiznávat omyly ani nepovedený odhad není moc příjemné, neumějí to ani politici, ani úředníci, ani odborníci, ani novináři. My novináři ale o tom ve vztahu ke státní moci, kterou máme v popisu práce kontrolovat, psát musíme.

Ještě několik laických a neexpertních poznámek a otázek. Příliv investic do obou zemí opravdu není dramaticky rozdílný, ale co když by Slovensko bez eura přilákalo daleko méně investic? A co kdyby Česko s eurem naopak přilákalo více investic? Samozřejmě nevíme a neumíme odhadnout.

Ona taky není investice jako investice, zde je třeba jít do úplných detailů, což centrální banky jistě dovedou. Je možné, že zahraniční investice v ČR by šly více do nějakých velkoskladišť u dálnice a nákupních center a na Slovensku mířily více do tzv. produktivních kapacit?

Jak dlouho se bude v případě Slovenska ještě argumentovat blahodárnými reformami z počátku minulé dekády? Ještě za dvacet let?

Peníze (ilustrační foto)|foto: Filip Jandourek

Slovenská spotřebitelská poptávka neutrpěla srovnatelné propady s tou českou. Nemůže to náhodou souviset s tím, že si Slováci více věří a to nejen sami sobě, ale také své měně, tedy euru?

Pokud guvernér píše o tom rychle rostoucím slovenském dluhu, rád bych znal jeho jasný názor na to, čí fiskální politika byla tedy po roce 2008 adekvátnější – česká nebo slovenská? Samozřejmě, ČNB nemá s rozpočtovou politikou nic společného, ale jaksi jsem si nevšiml, že by mezi bývalým ministrem financí Kalouskem a vedením ČNB probíhal nějaký názorový spor, spíše to vypadalo na docela harmonické porozumění.

A nakonec – nic proti tomu, že se guvernér takto rozepsal, je to zajímavé. Daleko raději bych si ale z jeho pera přečetl pořádnou a důkladnou diagnózu toho, co je (či bylo) vlastně špatně s ekonomikou českou, která se mezi lety 2008 až 2013 ocitla z hlediska růstu na evropském ocase.