Jan Macháček: Útok na ruskou měnu

16. prosinec 2014

Ruská centrální banka se po sérii neúspěšných měnových intervencí v uplynulých týdnech a měsících odhodlala k razantnímu kroku a zvýšila o půlnoci úrokové sazby na 17 procent. Jenže pád rublu to zastavilo jenom na pár hodin po ránu a od té doby ruská měna zase rekordně oslabuje.

A turbulence na trzích sebou strhávají i další měny na nových trzích. Zasažen je třeba i maďarský forint. Rubl spadl nejprudčeji za šestnáct let. Teď už nejde jen o propad cen ropy, vývoj na trzích sytí i normální panika.

John Authers si v deníku Financial Times všiml toho, že skutečnost, že centrální banka rozhodla o zvýšení úroků o půlnoci nebo v noci není historicky zrovna žádný recept na úspěch. Připomíná to tzv. Černou středu roku 1992, kdy britská centrální banka neboli Bank of England zvýšila o půlnoci úroky z deseti na patnáct procent.

Spekulativní investoři jako George Soros, ale vsadili na to, že centrální banka britskou libru neubrání a vydělali na tom miliardy. V lednu letošního roku bránila tureckou libru o půlnoci turecká centrální banka. Sice nejprve uspěla, ale v létě byla turecká lira slabší než předtím.

Čtěte také

Pád ruského rublu evokuje asijskou krizi v letech 1997, ale hlavně měnové turbulence následujícího roku 1998. Také se hroutila cena ropy a do bankrotu zamířily ropné státy jako Rusko a Venezuela.

Co všechno je podobného s rokem 1998? Jak již bylo řečeno, padající cena ropy. Pokud cena ropy zůstane na 60 dolarech za barel, ruské HDP se příští rok propadne o 5 procent. Ale leckdo počítá i s 40 dolary za barel, to pak může být propad mnohem horší.

Barely ropy. Ilustrační foto

V roce 1997 a 1998 přišly Thajsko či Indonésie o polovinu hodnoty své měny. V Koreji se dokonce vybíralo od občanů zlato na záchranu měny.

Krizi asijských měn odstartovalo v 90. letech opakované zvýšení úrokových měr ze strany americké centrální banky, podobné zvýšení se čeká už brzy v dnešní době. Postiženy mohou být kromě Ruska země s velkým schodkem běžného účtu platební bilance jako Turecko, Jižní Afrika či Brazílie.

Zásadním rozdílem je to, že v 90. letech bránila většina postižených zemí tzv. fixní kurs vlastní měny, od té doby se pod kuratelou MMF doporučuje používat kurs volně plovoucí.

Čtěte také

Velkým rozdílem oproti 90. létům jsou obrovské devizové rezervy. Zatímco v 90. letech měly rozvojové země na účtech dohromady 700 miliard dolarů devizových rezerv, dnes mají rezervy v souhrnné výši 8,1 bilionu dolarů.

Úrokové míry zvednuté na obranu postižených měn jsou zatím také pouhým zlomkem úrovní roku 1998. Des zvýšila ruská centrální banka úroky na 17 procent, v roce 1998 činily některé úroky i přes sto procent.

autor: Jan Macháček
Spustit audio