Jan Vávra: Kde končí obchod a začíná korupce?

V jeho okolí se nepohybovala podezřelá individua, kterým se u nás eufemisticky říká lobbisti, ani osoby s kriminální minulostí. Stala se mu osudnou náklonost k jedné ambiciózní ženě, která obratně využívala svého postavení a především pochopila, jak se u nás dělá politika. Petr Nečas udělal jen tu chybu, že ji nechal řešit všechny nepříjemné záležitosti.

Všichni zastánci názoru, že by Nečas, ani Jana Nagyová a tři rebelové neměli být stíhání, argumentují stejně. Takhle se politika normálně dělá, podobné obchody k politickému provozu patří. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda se dokonce rozhořčoval, že bychom měli zrušit politiku jako takovou. Tito lidé zapomínají dodat, že takové politické obchody patří pouze k domácí politické praxi. To ještě neznamená, že nejde o korupční jednání.

Mírnější hlasy naproti tomu hovoří o tom, že je třeba stanovit jasnou hranici mezi politickým obchodem a korupcí. Navozuje to zdání, jako by hranice mezi politikou a korupcí byla nezřetelná a nejasná a neustále hrozilo, že kterýkoli politik může – samozřejmě nechtěně - uklouznout a opustit vysoce odpovědnou oblast starosti o blaho státu a veřejnosti a dopustit se kriminálního činu. Už to samo o sobě prozrazuje, že se naše politika ocitla někde, kde by již být neměla. Ostatně názor publikovaný na serveru prestižního týdeníku The Economist dokazoval, již sama naše debata o tom, zda je takové chování přípustné či ne, ukazuje na pokleslou úroveň místní politické kultury.

Tato hranice je totiž nezřetelná jen u nás. Na západ od našich hranic je celkem jasné, co poslanec může a co již nemůže přijmout. A jaké výhody může člen vlády nabízet, lépe řečeno nemůže nabízet. U nás jsme podlehli iluzi, že trh vyřeší všechno. Ale už i v ekonomické oblasti nás vývoj usvědčil z omylu, přestože jsme svého času také slýchali řeči o snaze kriminalizovat jednání poctivých podnikatelů.

V civilizovaných zemích navíc existuje mezi politikou a kriminální činností dost široké nárazníkové pásmo, kde jednání není trestné, ale vymyká se dobrým mravům. Většina lidí se tak nechová, protože by se vyřadili ze slušné společnosti. U nás takové nárazníkové pásmo prakticky neexistuje.

Nejde tedy o to zrušit politiku, ale zrušit určitý způsob, jakým se u nás politika provádí. Vzhledem k dosti hluboce zakořeněnému názoru, že v politice je dovoleno více, než jinde, to nebude tak jednoduché.