Jaroslav Šebek: Papež František o Husovi
Jako historik jsem zastáncem hesla, že nechci se při své profesi stát svědkem velkých dějinných událostí. Jedná se mi o to, že velké historické změny, ba revoluce, často přinášejí otřesy a zvraty, které mohou často rozvrátit poklidný život společnosti.
Svůj názor jsem ale mohl rád revokovat alespoň v pondělí 15. června. Tehdy se velká historická událost odehrála, alespoň z pohledu našich náboženských dějin.
Papež František totiž přijal v soukromé knihovně v Apoštolském paláci u příležitosti vzpomínky na šestisté výročí upálení Jana Husa českou delegaci, kde byli vedle kardinála Vlka i zástupci nekatolických církví, Českobratrské církve evangelické a Církve československé husitské. A tohoto setkání jsem měl možnost se také účastnit.
Papež znovu potvrdil Husovo místo mezi církevními reformátory a vyzval k dalšímu studiu jeho osoby a činnosti, které bude sloužit k šíření Husova odkazu i za hranice naší země. Přihlásil se také ke slovům z minulého pátku, když v souvislosti s Husovou smrtí na kostnické hranici mluvil o "zranění církve".
Synodní senior Joel Ruml předal při této příležitosti papeži dar, skleněný reliéf s podobiznou Jana Husa, speciálně zhotovený pro tuto příležitost. A v děkovné řeči na závěr audience pozval hlavu katolické církve k návštěvě České republiky.
Setkání bylo jasným signálem toho, že se dějiny pohnuly dopředu a postava Jana Husa, jež byla po staletí zdrojem konfliktů, se stala prostorem smíření. Vizuálním dokladem tohoto pozitivního posunu pro mě byl třeba fakt, že ve Vatikánu byli přítomní kněží husitské církve s taláry s kalichy.
Z pohledu dějin není přitom tak vzdálená doba, kdy Hus byl příčinou velkého diplomatického konfliktu mezi československou vládou a Vatikánem.
V roce 1925 dokonce opustil na protest vůči oficiálnímu charakteru Husových oslav papežský nuncius Marmaggi Prahu. Jednalo se o výsledek dlouhodobého napětí, ale poslední roznětkou sporu se stalo vyvěšení praporu s husitským kalichem na Pražském hradě.
Ve stejný den, tedy 15. června 2015, se konala v prostorách české papežské koleje Nepomucenum také bohoslužba smíření, jíž se účastnil i emeritní předseda Papežské rady pro jednotu křesťanů, kardinál Walter Kasper.
Nové pohledy a interpretace Jana Husa, které překonávají konfliktní vidění problému, jsou výsledkem dlouholetého trpělivého dialogu jak mezi jednotlivými církvemi, tak i mezi konfesní i sekulární sférou, který vedl k postupnému odbourávání předsudků a negativních obrazů o druhém.
Troufám si tvrdit, že podobný přístup by mohl fungovat i při řešení jiných problémů ve společnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
