Jaroslav Šebek: Papež v Africe kritizoval soudobý kapitalismus a vyzýval muslimy i křesťany k úsilí o mír
Současný papež při volbě svých zahraničních cest zaměřuje pozornost především na ty oblasti, které stojí mimo hlavní mainstream zpravodajství a geopolitického zájmu.
Do tohoto obrazu velmi dobře zapadá i jeho první návštěva černého kontinentu, konkrétně Keni, Ugandy a Středoafrické republiky. Ten je však z pohledu globálního katolicismu jedním z expandujících regionů, kde je na mnoha místech církev jedinou fungující institucí.
Stejně jako Jan Pavel II. nacházel ochotné posluchače svým poselstvím o návratu svobody pro země, kde vládly autoritativní režimy, je nyní František poslem naděje pro lidi, které sužuje sociální nespravedlnost. Pozoruhodný je také kontext, do něhož tyto otázky papež zasazuje.
V Keni velkou část programu zaměřil na problémy, spojené s neutěšenými životními podmínkami mládeže, přičemž zdůraznil, že tyto skutečnosti jsou živnou půdou pro získávání budoucích členů teroristických skupin. Vyjádřil také požadavek, aby politická reprezentace zakročila proti rozmáhající se korupci.
Zásadní politický požadavek však vyslovil vůči klimatickému summitu v Paříži, kde jasně apeloval na zodpovědnost světových státníků za konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů.
Mluvil několikrát i o kritice soudobého kapitalismu, protože podle jeho názoru současná ekonomika přispívá k vytváření jak nerovnoměrného rozdělování přírodních zdrojů.
Řešení morálních otázek, jež se například týkají církevního povolení používání kondomů jako ochrany před šířením AIDS, považuje v Africe těchto souvislostech za méně významné, než celou řadu velkých výzev v sociální oblasti.
Neméně důležitým rozměrem cesty pak byla podpora politiky vzájemného usmíření. Za nejrizikovější z hlediska bezpečnosti se pokládal pobyt ve Středoafrické republice, kde válčí křesťanské a muslimské milice a více než milion lidí je zde na útěku.
Politická krize zde propukla před více než dvěma lety, kdy islámští rebelové svrhli prezidenta, jenž se hlásil ke křesťanství, a dopustili se přitom řady masakrů na civilním obyvatelstvu.
Od té doby se konflikt nedaří zastavit. Militantní islamistické skupiny využívají náboženskou argumentaci jen k tomu, aby pod ní skryly územní a etnické rozpory mezi jednotlivými komunitami.
Symbolickým výrazem papežových snah o usmíření byla návštěva jak v katedrále, tak v mešitě. Varoval však před fundamentalismem, který se skrývá v každém náboženství.
Málo se na druhou vyjadřoval k debatám o právech homosexuálů, která je součástí veřejných diskusí zvláště v Ugandě. Zopakoval však svůj koncept, který je jedním z poselstvích blížícího se oficiálního vyhlášení Roku milosrdenství, tedy fakt, že církev chce být blíže hříšníkům.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.