Jaroslav Veis: Trable s Czechií
Stále znovu mě naplňuje úžasem, o čem všem lze v Česku vést neúnavnou, bohužel však unavující debatu. Stejně jako možnosti, za co všechno se dají utrácet veřejné peníze.
Nejnovějším příkladem je Czechia, razantní pokus myslitelů z Černínského paláce zavést nové jednoslovné pojmenování naší země Czechia. Nic proti tomu, že nám tak někdo bude říkat. Ale on jim z toho vyšel spíš takový pokus přenést na světovou úroveň prastaré místní handrkování, jestli se smí tomuto státu říkat Česko, když tam není nic o Moravě.
Ani jediné písmenko! Dokonce demonstrace byla kvůli Czechii svolána, nemusím ani říkat, ve kterém městě. Londýn to nebyl.
Básník Jan Skácel kdysi napsal sloupek o moravské hymně. Soudil, že tou hymnou je krátká pauza mezi Kde domov můj a nad Tatrou sa blýská. Ten sloupek byl moudrý, poetický, skvělý. Handrkování o název našeho státu je však jen a jen nesmyslné, ať už v české nebo anglické verzi. A ještě nesmyslnější je pořídit si na to úřední razítko, případně vymáhací dekret.
Jestli nám budou říkat Czech republic, nebo jen Czech, případně Czechia, se na žádném ministerstvu, žádným zápisem do katalogu OSN, ba ani písmeny našitými hokejistům na prsa nerozhodne. Vedle neviditelné ruky trhu totiž funguje i neviditelný, leč slyšitelný jazyk lidí, který rozhodne, který název se uchytí.
Navíc stojí zato si vzpomenout, co všechno nejrůznější ministerstva či diktátoři na podobné téma po světe vymysleli a předepsali. Jen namátkou: že Falklandům se bude říkat Malvínské ostrovy, Barmě Myamar nebo obyčejné Libyi Libyjská lidová socialistická džamahírie.
Ale back to Czechia. To handrkování o název státu má ještě jeden rozměr: ministryně Šlechtová se rozdurdila, že se o Czechii rozhodlo za jejími zády, protože jí to udělalo čáru přes rozpočet, a to doslova.
Vyhrožuje, že teď bude nutno do Bruselu vrátit víc než miliardu, která byla použita na kampaň Czech republic – Land of stories, tedy země příběhů, která má do Česka přilákat víc turistů.
Logo kvůli tomu nechali udělat, a teď ho můžou vyhodit. Ta víra v čarovnou moc loga a rebrandingu , což jsou oblíbená zaklínadla marketingových a reklamních mágů, je až odzbrojující. Bylo by fakt zajímavé vědět, za co konkrétně se ta miliarda utratila. Fakt ty příběhy budou přesvědčivější, než historky o pražských taxíkářích?
Před 2. světovou válkou vyráběl pan Leibich v Krásné Lípě unikátní motorku. Jmenovala se Čechie, německy Böhmerland a měřila od předního kola k zadnímu tři metry dvacet, čímž se zapsala do historie jako nejdelší motocykl světa. Kdybychom u tohoto světového významu Čechie zůstali, mohl být klid.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
