Jefim Fištejn: Kdo hraje na kremelskou strunu?

12. září 2016

Příběh možného ruského zasahování do amerického volebního procesu, který započal zhruba před měsícem, když stránka WikiLeaks otiskla elektronickou poštu vedení Demokratické strany a pak i soukromou korespondenci Hillary Clintonové, dostal v posledních dnech senzační pokračování.

Deník New York Times přišel se zprávou o tom, že senátor Harry Reid, vůdce demokratické menšiny, oficiálním dopisem požádal FBI o prošetření ruského vlivu na volební proces.

Senátor tvrdí, že bývalý Trumpův poradce Roger Stone se dobře zná se zakladatelem WikiLeaks Assangem a činí z toho závěr o možném spolčení Trumpova okolí s tímto internetovým zdrojem a ruskými tajnými službami.

Po zcizení volebních seznamů ve státě Illinois a prolomení počítačů volebního výboru demokratů ve státě Arizona se stejnou žádostí se obrátili na FBI čtyři další demokratičtí kongresmani. Ještě nikdy image Ruska nebyla v očích americké veřejnosti tak odpudivá jako nyní. Kremlu se přisuzuje každý další hackerský útok na volební cíle.

Rozhodnutí asi v Kremlu nepadlo

Americký politolog Matthew Rojansky z Centra Woodrow Wilsona se domnívá, že stupňování kampaně je politickým tahem demokratů, kteří se snaží využít nečekanou šanci spojenou s chybnými kroky Kremlu.

Kreml, Moskva

„Když vlivný politik žádá policejní orgány nebo rozvědku o prošetření, je to především politicky motivovaný tah. Nejde o to, zda senátor Reid má či nemá pravdu, důležité je, že těsně před volbami podporovatel jednoho kandidáta žádá hloubkovou lustraci jeho rivala. Takový postup směřuje především k ovlivnění veřejného názoru a rozpoutání diskuze v tisku. Na sto procent může ruské zasahování ovlivnit výsledek prezidentských voleb a může Trumpa stát půl milionů, možná až milion hlasů,“ říká.

Matthew Rojansky má za to, že rozhodnutí o kybernetickém útoku nejspíš nepadlo v Kremlu, protože ruská vláda má tradičně jiné kanály ovlivňování společenského dění ve Spojených státech. Politolog se domnívá, že to byla setrvačnost nebo vlastní iniciativa ruské tajné služby.

Kreml by nejspíš volil méně nápadné prostředky ovlivňování volebního procesu, neboť výsledky takového zasahování jsou nevyzpytatelné, nespolehlivé a koneckonců i pro samotný Kreml nebezpečné, myslí si americký politolog Matthew Rojansky.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.