Jefim Fištejn: Kongres o vývozu energetických surovin

28. červenec 2015

Minulý týden v americkém Kongresu proběhla veřejná slyšení o tom, zdali není na čase zrušit zákon zakazující vývoz amerických energetických surovin.

Zákon byl schválen v roce 1975 a odrážel tehdejší americkou zkušenost s embargem ze strany Organizace zemí vyvážejících ropu. Nyní mnozí energetici mají za to, že přišel čas zákon zrušit a tím umožnit evropským spojencům Spojených států diversifikovat své zdroje energetických surovin.

Předseda Podvýboru Senátu pro energetiku republikán John Barrasso formuloval svou výchozí pozici takto: „Vývoz zemního plynu, ropy a uhlí upevní národní bezpečnost Spojených států a zároveň sníží závislost našich evropských přátel na zemích, jako jsou Írán, Rusko a Venezuela. Někteří naši evropští spojenci jsou z 80 a více procent závislí na dovozu zemního plynu z Ruska.

Kdysi Rusko uskutečňovalo svou nadvládu nad východní Evropou pomocí hrubé vojenské síly. Nyní se snaží jimi manipulovat s využitím jejich závislosti na plynu. Čtyři z našich spojenců – Maďarsko, Slovensko, Polsko a Česko vědí, co znamená ruská agrese, a potřebují naši pomoc. Každá molekula amerického plynu dodaná na světový trh je uvolní z ruského sevření.“

Čtěte také

S tímto názorem souhlasí expert washingtonského Centra nové bezpečnosti David Gordon: „Liberalizace americké vývozní politiky by byla krokem správným směrem. Tím bychom podpořili zejména ty z našich spojenců, kteří čelí regionální destabilizaci podněcované Ruskem, a za protiputinské sankce platí větší cenu než my. I když to sotva ovlivní okamžité chování Moskvy, v dlouhodobější perspektivě takový krok bude nepochybně účinný.“

David Gordon se navíc domnívá, že zrušení exportních omezení bude užitečné nejen pro spojence a partnery Spojených států, kteří jsou dnes oběťmi ruského vydírání, nýbrž i pro samotnou americkou ekonomiku.

Logo

Tento postoj sdílí většina zástupců amerického těžebního průmyslu.

Mezi pozvanými na slyšení se našel ovšem také skeptik.

Byl jím veterán námořnictva kapitán Kirk Lippold. Ten má za to, že zatím je brzo pomýšlet na energetický vývoz.

Na slyšení v Kongresu řekl: „I přes působivý rozvoj vlastní těžby naše závislost na dovozu ropy zůstává mimořádná. Množství dovážené surové ropy ve srovnání s ukazateli 70. let, kdy dotyčný zákon byl schválen, se nesnížilo. Nadále Spojené státy dováží zhruba 30 procent své celkové spotřeby. 4 procenta dovozu stále ještě připadají na Rusko.

Čtěte také

Původní cíl regulace vývozu spočíval v upevnění národní bezpečnosti posílením naší energetické nezávislosti. Tento cíl i dnes zůstává aktuální. Navíc nikdo nemůže zaručit, že americký vývoz v případě zrušení jeho zákazu nebude směřovat především do Asie místo do Evropy. Pro Čínu to bude nakonec výhodnější než pro evropské spojence,“ domnívá se Kirk Lippold.

I přes rozdílné názory se dá předpokládat, že současný stav, při němž Washington dobrovolně omezuje své možnosti energetickým vývozem ovlivňovat mezinárodní poměry, dlouho nevydrží.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.