Jefim Fištejn: Kongres USA schválil rozpočet na příští rok

Ještě vpředvečer rozhodujícího hlasování existovaly obavy, že se demokratům a republikánům nepodaří dohodnout a začátkem roku řada vládních úřadů bude nucena dočasně pozastavit činnost.

Nakonec návrh zákona přece jen prolezl s odřenýma ušima. Pro návrh hlasovalo 219 kongresmanů, proti 206, přičemž diskuze ukázala, že značné rozdíly v představách existují nejen mezi hlavními stranami, ale také napříč frakcemi.

Kupříkladu texaský senátor Ted Cruz se do poslední minuty snažil zablokovat rozpočtový zákon ve snaze pozastavit financování imigrační reformy prosazované prezidentem Obamou. Prezident se snaží zavést nová pravidla imigrace pomocí formálních výnosů, tudíž bez souhlasu zákonodárného sboru, což vyvolává nelibost jeho oponentů.

Čtěte také

Přesvědčit aspoň vlastní frakci o správnosti svého postoje ovšem Ted Cruz nedokázal. Je zajímavé, že proti návrhu rozpočtového zákona vystupovali také někteří liberálně naladění demokraté, mezi nimi také Elisabeth Warren. Jak Warren, tak Cruz budou nejspíš kandidovat v prezidentských volbách roku 2016, i když nejsou pokládáni za favority klání.

Nakonec vedení obou parlamentních frakcí přece jen překonal odpor vlastních zákonodárců a prosadil kompromisní řešení ve snaze nepřipustit finanční provizorium. Prezident Obama přiznal, že jednou ze silných motivací ve prospěch schváleného zákona byla nutnost průběžně financovat válku proti Islámskému státu.

americký Kongres ve Washingtonu|foto: Alexandr Pícha

Prezident doslova řekl: „Je to samozřejmě kompromis, ale tak už to bývá v systémech, kde stát kontrolují různé strany, které do jejich pozic dosadili voliči. Zdaleka ne všechna ustanovení se mi zamlouvají, avšak přijetí zákona nám umožní nadále financovat reformy v takových sférách jako všeobecné zdravotní pojištění, boj s klimatickými změnami, rozvoj vzdělávacích programů a tvorba nových průmyslových center zajišťujících potřebná pracovní místa.“

Čtěte také

V neposlední řadě smyslem dosaženého kompromisu je zohlednění potřeb v oblasti posílení národní bezpečnosti. Na to je v rozpočtu vyčleněno více než 580 miliard dolarů. Víc než 10 procent z této částky je určeno jmenovitě pro americké vojáky, kteří se bezprostředně účastní operací v Iráku a Afghánistánu a ve stále větší míře i boje proti Islámskému státu.

Obě dvě strany tudíž nadřadily potřeby státu zájmům stranickým, vědomy si toho, že bitva, která bude mít přímý dopad na prezidentské volby, se uskuteční až za rok.