Jefim Fištejn : Qui bono?

Kdyby celý skandál, kvůli němuž, jak sám prohlašuje, je ochoten jakkoli trpět, záhy zapadl v záplavě jiných zpráv, bylo by to pro něho obrovským zklamáním. Naštěstí pro něho celý příběh zatím neupadl v zapomnění a odvíjí se dál. I ti zákonodárci, kteří hájili rozšíření pravomocí tajných služeb po 11. září 2001, žádají nyní po Národní bezpečnostní agentuře důkazy o tom, že mimořádné pravomoci jsou nezbytné i dnes. V Kongresu již proběhlo několik neveřejných slyšení, na nichž se velitelé rozvědky všech úrovní pokoušeli přesvědčit zákonodárce, že tyto mimořádné nástroje jsou stále zapotřebí a šéf CIA John Brennan slíbil poskytnout kongresmanům údaje o připravovaných teroristických útocích odvrácených pomocí plošného sledování občanů.

Průzkumy veřejného mínění svědčí o tom, že Američané berou argumenty zpravodajských služeb rezervovaně. Podle údajů agentury Gallup 53% dotázaných s odposlechem telefonátů nesouhlasí a jen 37% ho schvaluje. Co se týče samotného Snowdena, 54% dotázaných časopisem Time má za to, že udělal dobrý skutek, nicméně většina pokládá za správné, když bude potrestán za prozrazení státního tajemství.

Mezitím se množí nejasnosti ohledně Snowdenových pohnutek. Jeho osobnost zaráží množstvím velice kontroverzních rysů. Na jedné straně je to neohrožený bojovník za občanské svobody, na straně druhé je to podivín trávící celý svůj život na internetu a schopný existovat jen podle zákonů virtuálního světa. Nečekané vysvětlení nabídl v rozhovoru s televizí Fow News Gordon Chang, autor mnoha knih o Číně. Poukázal na to, že svým počinem prokázal Snowden největší službu právě Pekingu – tím, že vydal podrobnosti o tajných amerických cyber-operacích v Říši středu. „ Ani zbla nevěřím, že mu šlo o odhalení utajovaných skutečností v zájmu amerických občanů,“ tvrdí Gordon Chang. „Vypadá spíše jako někdo, kdo již dávno úzce spolupracuje s Číňany.“ Chang opírá své tvrzení o nedávný článek v deníku South China Morning Post, v němž se Snowden přiznává k tomu, že předal čínské straně zevrubnou informaci o serverech, jejichž pomocí americká rozvědka operuje v Číně a Honkongu. To jsou velmi citlivá, leč čistě technická data, zajímavá jen pro zpravodajské služby Pekingu, která nemají nic společného s veřejným zájmem Američanů.

Tato verze zčásti vysvětluje, proč Edward Snowden zvolil pro svá skandální odhalení místo v bezprostřední blízkosti hranic kontinentální Číny, na které se vztahují kompetence rozvědky Čínské lidové republiky. Čínské noviny již dnes nemluví o Snowdenovi jinak, než jako o velkém hrdinovi a dožadují se záruk, že nebude vydán Spojeným státům ke stíhání.