Jefim Fištejn: Triumf rozumu nebo chvála hlouposti

22. prosinec 2014

Prezidenti Spojených států a Kuby Barack Obama a Raul Castro v souběžném televizním vystoupení oznámili, že mezi Washingtonem a Havanou budou obnoveny diplomatické styky. Dohoda uzavřená údajně za zprostředkování papeže Františka zahrnuje také spolupráci v různých sférách – bojem s terorismem počínaje a zdravotnictvím konče.

Prezident Obama je přesvědčen, že normalizace vztahů s komunistickou Kubou je právě tím zahraničněpolitickým vítězstvím, které mu až doteď scházelo. Doufá očividně, že jeho krok vylepší image Demokratické strany v očích voličů latino-amerického původu, kteří již nyní tvoří nejpočetnější etnickou menšinu Spojených států.

Zda to demokratickému kandidátovi v prezidentských volbách roku 2016 pomůže, či naopak uškodí, není ovšem jisté. Již nyní Obamovo rozhodnutí prakticky rozpoltilo obec tzv. Hispánců, mezi nimiž je půldruhého milionu lidí kubánského původu.

Čtěte také

Jak se dalo očekávat, rozhodnutí narazilo na nekompromisní kritiku Republikánské strany. Předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner nazval Obamovo rozhodnutí „dalším z mnoha nesmyslných ústupků dalšímu diktátorovi“.

Vlivný floridský senátor Marco Rubio, jehož rodiče utekli z Kuby v 60. letech, se vyjádřil ještě ostřeji: „Politika appeasementu vůči bratrům Castrovým jen povzbudí snahy tyranů v Carasacu, Teheránu a Pchjongjangu zneužít naivitu prezidenta v posledních dvou letech, které mu zbývají v Bílém domě.“ Senátor Rubio zdůraznil, že Washington výměnou za svou povolnost nedostal od Kubánců žádné záruky ohledně svobody tisku, demokratických voleb nebo politické plurality.

Pro celkovou reakci americké veřejnosti na Obamův převratný krok je příznačný redakční úvodník v deníku Washington Post, jenž obvykle straní demokratům: „Horší okamžik pro takové rozhodnutí si Barack Obama zvolit nemohl. V posledních měsících perspektivy Castrova režimu působily doslova skličujícím dojmem.

Americký prezident Barack Obama minulý týden zrušil více než půl století trvající sankce proti Kubě

Skromné reformy, které měly aspoň trochu zmírnit ekonomický propad, se zastavily, neboť režim odmítl poskytnout občanům jakékoli svobody. Prohlubující se ekonomický kolaps Venezuely ohrožoval vnější zdroj, jenž držel Castrův režim nad vodou. Fakticky bratry Castrovy nezachránil před nevyhnutelnou pohromou nikdo jiný než administrativa prezidenta Obamy. Vyškrtnutí Kuby ze seznamu zemí podporujících terorismus a zrušení omezení pro americké investice nabídne Havaně nový zdroj pevné měny a zbaví Spojené státy politických nástrojů ovlivňování režimu.“

Čtěte také

Demokratická strana vcelku podpořila změnu politiky vůči Kubě, ovšem není jasné, zda její podpora v Kongresu postačí, až se tam budou rozebírat otázky spojené s financováním zastupitelského úřadu v Havaně. Tyto otázky spadají cele do působnosti zákonodárného sboru stejně tak jako schválení kandidatury amerického velvyslance. A republikánští kongresmani již nyní oznámili, že zablokují všechny iniciativy tímto směrem.

Spustit audio