Jindřich Šídlo: Chceme lepší Lošany

Jindřich Šídlo: I malé kroky k obtížně naplnitelné historické spravedlnosti se počítají - Foto: Radko Kubičko

Jindřich Šídlo: I malé kroky k obtížně naplnitelné historické spravedlnosti se počítajíFoto: Radko Kubičko

Z Lošan k Olbramovicím dojedete poklidnou středočeskou krajinou zhruba za hodinku. A když těch 65 kilometrů překonáte, napadne vás možná něco o dvou světech v jedné zemi, o její historii, spravedlnosti a absurditě.

Bavíme se tu o venkovských usedlostech, které se svého času navzájem dost podobaly jako tisíce podobných připomínek jedné z nejspolehlivějších komunistických schopností zničit cizí majetek, rodiny, krajinu a celou zem. 

Dneska se jedna ta někdejší ruina jmenuje Čapí hnízdo, patří společnosti Agrofert, která zrovna teď nepatří multimiliardáři Andreji Babišovi - někdejšímu prominentnímu členovi komunistické strany, který se v 80. letech podle vlastních slov odjel před komunismem schovat na misi podniku zahraničního obchodu v Maroku. 

Mimochodem, zanedlouho tu předseda ANO pojme za manželku svou dlouholetou partnerku a matku svých dětí Moniku a pak někdy taky snad policie a evropský úřad proti podvodům OLAF oznámí výsledky vyšetřování padesátimilionové evropské dotace, díky níž byla hacienda zvelebena do dnešní důstojné podoby. 

Někdejší obytná část rodinného statku Mašínových v Lošanech na Kolínsku - Foto: Michal Trnka

Někdejší obytná část rodinného statku Mašínových v Lošanech na KolínskuFoto: Michal Trnka

A druhá ruina je stále ruinou, protože ani skoro 30 let svobody v téhle zemi nestačilo k tomu, aby se vrátila původním majitelům, shodou okolností rodině jednoho z největších hrdinů, které kdy tato země nosila - generála Josefa Mašína, muže, který ve chvíli, kdy na něj pálila nacistická popravčí četa, ještě stačil vykřiknout: “Ať žije Československá republika.”  

Natož, aby se snad stát za ty, kteří ho kdysi spravovali, rodině Mašínově pokorně omluvili a už vymýšlel, jak zanedbané hospodářství proměnit po domluvě s rodinou v důstojný památník, kam by se jezdili každý rok klanět nejvyšší ústavní činitelé země. 

Obtížné naplnění historické spravedlnosti 

Jen aby bylo jasno, tohle není debata o synech generála Mašína, Ctiradu a Josefovi, kteří se v roce 1953 prostříleli z komunistického lágru Československo přes Německou demokratickou republiku až do svobodného Berlína, jakkoliv v celém dlouhém a komplikovaném příběhu hraje osud a místní, řekněme poněkud rozporupná pověst bratrů významnou roli. 

Zdena Mašínová, dcera generála - hrdiny a sestra Josefa s Ctiradem - Foto: Filip Jandourek

Zdena Mašínová, dcera generála - hrdiny a sestra Josefa s CtirademFoto: Filip Jandourek

Jakkoliv můžeme mít na bratry Mašínovy rozdílné názory, jisté je jedno: za jejich činy už dost vytrpěla jejich matka a manželka generála Mašína, kterou komunisté doslova umučili, čímž patrně chtěli potvrdit, že bratři na začátku 50. let při vzpomínce na svého otce a jeho boj proti totalitě ani nemohli konat jinak. 

To nejdůležitější ale řekl před rokem Ústavní soud, kam se ve své snaze vrátit rodinný majetek rodině nakonec dostala paní Zdena Mašínová, dcera generála - hrdiny a sestra Josefa s Ctiradem. 

Autor této poznámky nehodlá konkurovat svému váženému kolegovi Tomáši Němečkovi v hodnocení nejvýznamějších nálezů Ústavního soudu, přesto si dovolí říct, že tenhle by měl v nějakém žebříčku patřit hodně vysoko: „V tomto případě by bylo vhodné, aby stát jako výraz úcty k památce generálmajora in memoriam Josefa Mašína hledal takové řešení majetkových vztahů, aby jeho rodný dům byl důstojnou památkou na něj. To jistě zabezpečí mnohem lépe rodina Mašínové než stát, který jej nechává chátrat,“ prohlásil soudce David Uhlíř. 

A v podstatě tím rozhodnul, že se lošanský statek skutečně Mašínům vrátí - jen asi o 27 let později, než by bylo vůbec slušné. Teď byl učiněn poslední krok - stát se nebude dál odvolávat, statek se vrací Mašínovům. A co teď dál, že? 

Památník místa narození generálmajora Josefa Mašína v Lošanech - Foto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, Mojmir Churavy

Památník místa narození generálmajora Josefa Mašína v LošanechFoto: Wikimedia Commons CC-BY-3.0, Mojmir Churavy

Není jisté, že by paní Mašínová pomoc od státu přijala, ale ona nabídka, o níž tu byla řeč, je samozřejmostí. A zapojit se mohou i jednotlivci. Andrej Babiš nenese osobně za ostudný příběh statku v Lošanech žádnou odpovědnost, snad jen tu vyplývající z jeho někdejšího členství v KSČ a jeho jistě nemalé úsilí, jímž udržoval režim v chodu.  

Kdyby snad chtěl alespoň trochu ulevit svému svědomí, jistě ví, co má dělat: vzít oněch 50 milionů, které dostal na Čapí hnízdo od daňových poplatníků, poslat je s omluvou rodině Mašínových, doufat, že je přijmou a hlavně - nikde o tom nemluvit, nefotit se tam, nepsat o tom na Facebook aní nedomlouvat se skupinou Kryštof, že by tam mohla zahrát na slavnostním otevření. 

Minulost už to sice nezmění, ale i malé kroky k obtížně naplnitelné historické spravedlnosti se počítají. Ano, chceme lepší Lošany. 

Autor:  Jindřich Šídlo
Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace