Jindřich Šídlo: Smutný podzim zahořklého muže

Ano, je to hodně nechutná provokace a ruským rowdies hrozí, že jim jejich angličtí protivníci připraví nějaké to uvítání ve stylu 80. let.

Český prezident sice žádné takové tričko nenosí, ovšem ve čtvrtečním rozhovoru pro MF Dnes se do něj oblékl skoro symbolicky, když se rozhovořil na téma pokusu o vraždu někdejšího ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery v britském Salisbury.

Citujeme: „Byť mě chemie nikdy nebavila, dost dobře nerozumím tomu, proč by se tito lidé měli otravovat velmi exotickými materiály, jako je Novičok nebo polonium jako v případě Litviněnka. Když je tolik – ježíšmarjá, to zase bude řev – pohodlných jedů, které nepotřebujete mít jako něco extravagantního a udělají vám tutéž službu. Tímto bonmotem, který ovšem budou všichni chápat jako mé doporučení, můžeme toto téma uzavřít.“

Samozřejmě, „bonmot“, pokud se tedy definice bonmotu změnila na „nekonečná trapnost, na kterou byste měli zapomenout v okamžiku, kdy vás napadne“. A jistě, že to patrně nebude doporučení hlavy státu Vladimiru Putinovi, jak likvidovat třeba novináře, kterých je moc.

Je to taková drobná, zdánlivě nenápadná služba Moskvě, zpochybnění útoku nervovým plynem na území členského státu NATO v tradičním dezinformačním stylu „ale kdoví, jak to všechno bylo“. Zemanova slova se v MF Dnes objevila pouhý den předtím, než se na odpovědnosti Ruska za útok v Salisbury shodla celá EU.

V Moskvě museli Zemanův „bonmot“ ocenit o to víc, že přichází od prezidenta země, kterou ruská propaganda označila za jeden z možných „zdrojů“ Novičoku|foto: Fotobanka Profimedia, Jakub Poláček, CNC

Festival zloby a žluče

Samozřejmě, žádný soud ještě o vině atentátníků nerozhodl, kdo ví, jestli budou kdy odhaleni, nicméně - a prezident Zeman to jistě ví - politici se také někdy musejí spoléhat na své zpravodajské služby. Ty sice nejsou neomylné, jak několikrát zjistili i v Británii, nicméně tentokrát to vypadá, že jejich informace přesvědčily kompletní špičky EU.

V Moskvě museli tenhle Zemanův „bonmot“ ocenit o to víc, že přichází od prezidenta země, kterou ruská propaganda označila za jeden z možných „zdrojů“ Novičoku. To sice Zeman státnicky označil za „drzost“, nicméně ani to mu nezabránilo, aby hlavě státu, která tyhle drzosti a provokace podniká, od srdce pogratuloval ke znovuzvolení způsobem, který evidentně přesahuje chladou diplomatickou zdvořilost.

„Náš cíl je přitom společný, budovat a prohlubovat mezi našimi zeměmi oboustranně výhodné vztahy založené na upřímnosti, vzájemném respektu a konkrétní spolupráci,“ napsal Zeman Putinovi. Ano, upřímnost a vzájemý respekt je přesně to, co můžeme od Putinova Ruska očekávat a znovu, prezident to ze zpráv tajných služeb, které mu chodí na stůl, nepochybně ví.

A tím bychom tedy mohli toto téma uzavřít. Ovšem ne ještě celý pozoruhodný rozhovor, který je takovým logickým pokračováním prezidentovy inaugurační řeči „všichni nepřátelé státu, tedy mě“.

Prezident adresoval komentátorovi Alexandru Mitrofanovovi slova: „Měl by si uvědomit, že rodák z Rostova na Donu by neměl příliš zasahovat do českých politických struktur.“|foto: Jana Přinosilová

Prezident nám v něm celkem srozumitelně říká, jaké bude jeho druhé funkční období, v němž už se nemusí ohlížet vůbec na nic a jen budovat svůj odkaz. Zatím to vypadá, že to bude festival zloby a žluče, kdy se stále a stále budeme ptát, kde je dno a kam se posune příště.

Pro tentokrát jsme na něj narazili ve větě, kterou prezident adresoval komentátorovi Alexandru Mitrofanovovi. „Měl by si uvědomit, že rodák z Rostova na Donu by neměl příliš zasahovat do českých politických struktur,“ vzkázala hlava státu českému občanovi, který má jen na některé věci jiný názor než prezident, který jej za to vylučuje z národa na základě podmínek, které chápe jen on a patrně Tomio Okamura, rodák z Tokia.

Nemá nejmenší smysl tuhle sprostotu dál rozebírat. Přituhuje. A jestli by nám chtěl někdo poradit, že to prostě máme ignorovat, tak ne, některé věci se jen tak přejít nedají.

Zemanovi je zjevně už všechno jedno. Jenže v téhle zemi vedle sebe budou lidé žít i poté, co třetí český prezident odejde. A je docela užitečné si opakovat, že se pak snad některé věci vrátí do normálu a na tyhle roky budeme slovy klasika vzpomínat jako na Chaloupku strýčka Toma.