Jiří Leschtina: Proces se Sencovem odhalil Putinův strach

27. srpen 2015

S klidným a vyrovnaným výrazem vyslechl ukrajinský režisér Oleh Sencov verdikt vojenského soudu v Rostově, který ho poslal na dvacet let do sibiřské trestanecké kolonie se zpřísněným režimem za údajnou přípravu teroristických útoků na Krymu.

My bychom ale neměli s takovým klidem sledovat tenhle hrůzný příběh, jak vystřižený z let stalinské krutovlády.

Vždyť veskrze politický proces s uneseným ukrajinským aktivistou, který otevřeně vystupoval proti ruské okupaci Krymu, je dalším důkazem toho, že se ruský režim posouvá od autoritativního k represivnímu systému. A že Putin vykazuje charakteristické rysy diktátora. Včetně nadvlády nad represivními složkami, které mohou kdykoliv na jeho pokyn z kohokoliv bez důkazů vyrobit nepřítele státu a zbavit ho svobody.

Tuhle schopnost Putin předvedl už v roce 2003 při procesu s největším ruským boháčem Chodorkovským, který strávil deset let za mřížemi. Jenže tehdy bylo jeho cílem zastrašit ruské oligarchy a připoutat zbohatlíky k sobě.

Soud se Sencovem a jeho kolegou Andrejem Kolčenkem má zastrašit běžné občany. Aby pochopili, že se nelze bez obrovského rizika vzepřít odpudivé kremelské vládě, která už zase vykazuje všechny rysy krutosti.

Čtěte také

Případ Sencov má ale ještě druhou stránku. Rusům, nepřetržitě masírovaným kremelskou propagandou, může posloužit jako příklad statečnosti.„Nebudu se vás o nic prosit, soud okupantů nemůže být spravedlivý ve své podstatě. Neberte si to osobně, Vaše důstojnosti, “ prohlásil režisér na adresu ruské justice.

Právě Sencovova nepoddajnost, s níž odolal nátlaku vyšetřovatelů a podle jeho obhájce i mučení, vyprovokovala Putinův režim k uvalení výstražného trestu, jaký ruské soudy neudělují ani vrahům nebo skutečným teroristům.

Ruský prezident Vladimir Putin. Ruské státní moci upřímně věří jen 4 % Rusů. To jim však nebrání, aby v tento establishment vkládali důvěru

Kremelská mocenská pyramida, s novodobým carem na vrcholu, stojí jako všechny totalitní režimy na udržování strachu. Sencov se ve skvělé obhajovací řeči obrátil právě na část Rusů, kteří dobře vědí, jaké zločiny Putinův režim páchá.

Vyjádřil pochopení pro jejich obavy, že „se nic nemůže změnit. Že všechno půjde dál tak, jak to je. Že systém nemůže nic zlomit.“ A připomněl, že i na Ukrajině panoval stejně tuhý a zločinný režim, ale lidé se proti němu vzbouřili a nakonec ho svrhli.

Čtěte také

Právě absurdní výše trestu Sencovovi prozrazuje, jak moc se ruské vedení takového vývoje bojí. Ten verdikt jistě leckoho vyděsil. Zároveň ale odvaha Putinova vězně, s níž za cenu pomsty Kremlu vmetl jeho vládcům pravdu do očí, nezůstane bez povšimnutí a jednou snad i bez odezvy.

Demonstrace před ruskou ambasádou v Kyjevě proti rozsudku nad ukrajinským režisérem Olehem Sencovem

Možná si Kreml tímto verdiktem vyrobil zárodky svého Václava Havla nebo Lecha Walesy, kteří nakonec přispěli k pádu minulé totality, již důstojník KGB Putin tehdy pomáhal udržovat i v sousední Německé demokratické republice.

Proces se Sencovem napovídá, že se Putin z chyb svých někdejších chlebodárců tak úplně nepoučil. Což zůstává naší nadějí.

Spustit audio