Jiří Leschtina: Umlčení obstrukčních poslanců? To je dvousečná zbraň

Přesně v duchu demokratické zásady, že vládní koalici má být umožněno prosazovat program, k němuž získala požehnání voličů. Je tady ale podstatný rozdíl od předchozích obstrukcí, kdy vláda dokázala čekat, než se opozice vyčerpá a až pak přistoupila ke schválení zákona.

Tak tomu bylo například i při zřejmě nejdivočejší obstrukci, kdy sociální demokraté několik týdnů srdnatě bojovali proti církevním restitucím. Tentokrát ale koalice použila dost zákeřnou a ústavně vachrlatou zbraň: Poprvé v historii parlamentu předčasně ukončila debatu poslanců a prosadila závěrečné hlasování. Pravděpodobně tak porušila zákon.

A je namístě, aby Ústavní soud prozkoumal, zda nedošlo k přílišnému prolomení ochrany práv menšiny, zaručených ústavou.

Čtěte také

Prezident republiky již neváhal přiskočit vládě na pomoc, když prohlásil: „Opozice neví, že už existuje precedens, judikát Ústavního soudu, že sice demokracie je právo menšiny, ale menšina nemá právo obstrukcemi tyranizovat většinu.“

Jenže o jakou tyranii většiny se tady jedná? Opozice blokovala jeden konkrétní zákon, který se bezesporu výrazně dotkne malých a středních podnikatelů, což sice není většina společnosti, ale její podstatná část. Jinak ale sněmovna hladce fungovala a schvalovala jeden zákon za druhým. To je tedy dost divná tyranie úpící většiny.

Poprvé v historii parlamentu koalice předčasně ukončila debatu poslanců|foto: ČTK, Vít Šimánek,ČTK

Lze souhlasit s těmi, kdo upozorňují, že opozice měla dost času na zevrubnou diskusi nad paragrafy zákona, jakož i dost prostoru na podání pozměňovacích návrhů. Jenže tady jde o něco jiného. Koalice ještě před ukončením debaty omezila čas pro vystoupení poslanců na dvakrát deset minut.

Nebylo tedy nic jednoduššího než počkat, až opozici „dojdou“ hovořící poslanci a pak v klidu schválit zákon. Což by nastalo nejpozději v březnu. Ústavní soud by tedy měl vzít v potaz i skutečnost, že vláda měla k dispozici vcelku rozumný nástroj, jak se domoci svého práva prosazovat důležitý bod programu. Stačilo nechat opozici vypovídat.

Čtěte také

Místo toho koalice sáhla k nebezpečné, dvousečné zbrani. Kdo ji použije příště? Co když se nějaká autoritativní vláda třeba rozhodne podřídit si zákonem média veřejné služby, jak se to nyní děje v Polsku? A obstrukci opozice, coby jedinou možnost bránit znásilnění svobody slova, smete způsobem, který teď vynalezla Sobotkova vláda?

A může to být i ČSSD proti níž bude násilné ukončení debaty použito. Nikdo přece nevládne věčně. Pokud by tedy konstituční soud zrušil zákon, přijatý touhle „buldozerovou“ metodou, jednal by i v zájmu jejích stvořitelů.