Jiří Tichý: Letmá vzpomínka

24. leden 2015

Události plynou tempem nevídaným, s výsledkem předvídaným. Napadla mě veršovačka, když jsem se zamyslel nad událostmi posledních dní a týdnů. Raději řeknu s výsledkem nepředvídaným, umožní nám to nepropadnout se do úplné skepse z toho všeho dění. Však víte.

A jak jsem si tak zabásničil, naskočila mi veršovačka napsaná osobností, jež by se v úterý dožila pětaosmdesátky.

„Ve všední den i v neděli/všechno je v prdeli./Jenom ty filmy sovětský/ty jsou vědecký“. Kdopak tohle napsal dávno předávno, a při vnímání jisté současnosti připadá nám tak aktuální? Zvlášť dozvídám-li se, že na Rudém náměstí den poté oslavovali někteří Vladimira Iljiče blahé paměti.

Před jednadevadesáti lety skonal totiž slavný vůdce ještě slavnější revoluce. A to prý 52 % Rusů cení si ještě víc tyrana, jenž Lenina po smrti vystřídal. Hezky se nám ten svět vybarvuje, že?

Čtěte také

A tak k upamatování onoho tyrana s mrožím knírem přidám ještě jedno veršování odešlé osobnosti: „Náš drahý otče a děde/jakpak se ti vede./Záříš nám jak táborák/nebo sporák./Než se hodně oslavíš/tak se unavíš.“

Nuže a do třetice, když jsme u toho slavení: „Po ulici choděj esenbáci/kteří dělají těžkou práci./Nad hlavou mi lítá éro/a já mám u jména numero./V seznamu na policii/neboť nedělám a jenom piji“.

Většina z vás, ctěných posluchačů, jistě uhádla. Oním autorem a oslavencem je básník, prozaik a filosof Zbyněk Fišer, který se v 50. letech na protest proti justičním vraždám, při nichž byl u jmen popravovaných zdůrazňován židovský původ, přejmenoval na Egona Bondyho.

Egon Bondy

Bylo to málo statečné? Ptám se poněkolikáté těch, kteří mu dnes vyčítají podepsanou spolupráci se Státní bezpečností, aniž by kdokoli z nich doložil, že někoho za něco bonznul.

Uvedl jsem, že Bondy byl básník, prozaik a filosof. Trvám však na tom, že byl i skvělým kritikem a teoretikem umění. A dodnes lituji, že jsem toto nikdy neprobral s Jirousem, jenž toho o umění věděl.

„Pojďte dál, pane Tichý,“ vítal mě mezi dveřmi, když jsem do jeho bytu v Nerudovce, kde s paní Julií přebýval, zavítal. Ksakru, aby se ze mě nestal ještě básník! Pili jsme čaj a obdivně či kriticky rozjímali nad výtvarnou událostí jakousi.

Čtěte také

A přesto, že jsme dávno před Vítězným listopadem tančili spolu v Postupicích či jinde na jiném undergroundovém koncertě a říkali si jménem, v bytě nad hospodou U Slunců oslovovali jsme se příjmeními.

Vyzařovala z toho jakási vážnost a úcta, jen jsem vždy zaváhal, mám-li mistra oslovovat pravým jménem či oním přijatým, pod nímž byl mezi androši známější.

Post skriptum: „Dnes vládne světu finanční oligarchie a nikoli klasická kapitalistická třída. Dochází k tomu, co Marx předvídal,“ pronesl tenhle intelektuál v roce 2000. Zbyněk Fišer alias Egon Bondy byl taková nešedivá provokující myš, říkám neodborně. Jedněmi milován, jinými zatracován. Jak už to u kontroverzních osobností bývá.

autor: Jiří Tichý
Spustit audio