Josef Brož: Jupiter, nebo Harlekýn? Sto dnů Macronovy politické revoluce

Josef Brož - Foto: Radko Kubičko

Josef BrožFoto: Radko Kubičko

Kdo vlastně ve Francii vládne? Prezident Emmanuel Macron, který sčítá své první úspěchy – o neúspěších nechce oficiálně nic slyšet – ví, že oněch prvních 100 dnů rozhoduje. Bylo tomu tak vždycky: za Hollanda, za Sarkozyho, za Chiraca, ba i za Mitterranda... pokud nechceme rovnou mluvit o zakladateli Páté republiky Charlesi de Gaullovi.

Prezident má k tomu instituce, dostatečně silné, a drtivou většinu v parlamentu. Přesto, nebo právě proto, zůstává Pátá republika tím politickým režimem, který je v platnosti, i když to chvíli vypadalo, že tomu může být i jinak.  

Řeč totiž v průběhu Macronovy prezidentské kampaně byla nejen o zákonu o moralizaci politického života, ale i o systému parlamentního zastoupení, jenž dosud zvýhodňuje vítěze (a velká uskupení). 

Macronovy velké oči 

Stručně a jasně řečeno, i když to vypadá někdy hodně vážně, vážnost má mnohem více podobu návratu republikánské monarchie, než skutečné politické „revoluce“. To slovo je podstatné. Macronova volební kniha nesla přesně tento název: Révolution. Vydalo ji nakladatelství XO v listopadu loňského roku. Na 270 stranách v ní popsal, „velkou transformaci“, o níž usiluje. 

Kromě první kapitoly, kde se zmiňuje o své babičce, řečené Manette, zjišťujeme ale převážně, že Macron věří především sám sobě – a potom ženám. Kromě babičky, k níž ho vázalo silné pouto (Hollandovi nikdy neodpustil, že se v den její smrti zachoval necitlivě), věří také své Bibbi, respektive Brigitte, své ženě, jež je pro něj „největším přítelem“.... Proto tolik hysterie? 

Co se Macronovi nepodařilo byl návrat důvěry. Poslední dva výzkumy veřejného mínění oznamují hluboký propad. Ifop o 10, YouGov o 7 procentních bodů - Foto: Kremlin.ru CC BY 4.0

Co se Macronovi nepodařilo byl návrat důvěry. Poslední dva výzkumy veřejného mínění oznamují hluboký propad. Ifop o 10, YouGov o 7 procentních bodůFoto: Kremlin.ru CC BY 4.0

Jak to ale souvisí s těmi 100 dny vlády nejmladšího francouzského prezidenta? Především se jasně ukazuje, že mezi slovy a činy Emmanuela Macrona lze nalézt obrovskou propast. Psychiatr by to nazval: velké oči. 

Další kapitoly totiž, jak již odhalilo několik jiných čtenářů, jsou v zásadě opsány a přepsány – patrně jeho nejbližšími spolupracovníky z komunikačního oddělení. Velký Harlekýn, jak bývá Macron nazýván (i když sám by chtěl být stále především božským Jupiterem), totiž chápe revoluci podstatně jinak, než jaký jakým vnímáme smysl toho slova, revoluce jako „násilný převrat“. 

Propad důvěry 

Latinské slovo „revolvere“, který bývá s tímto spojováno, je jinde nahrazováno přesnějším latinským termínem, totiž „revolutio“ ze slova „revolvo“ (kmne, k němuž se přidává - re) – vrátit zpět, jde tudíž v tomto pojetí o návrat. Americký politolog Theda Skocpol dokonce mluví o revoluci jako o „návratu státu zpět dovnitř“ / „bringing the state back in“ - myšleno do samotného srdce veřejné diskuse. V tomto ohledu je prvních 100 Macronových dnů velkým úspěchem. Macron je dost citlivý, aby věděl, že lid potřebuje vedení, vůdce, někdy také boha. 

Co se Macronovi nepodařilo – navzdory třem zákonům: o moralizaci, terorismu a ordonanci – byl návrat důvěry. Nezapomínejme, že Macrona nevolilo 51 procent voličů a v některých departmentech v zámoří dokonce absentovaly až 70-80 %. Poslední dva výzkumy veřejného mínění oznamují hluboký propad. Ifop o 10, YouGov o 7 procentních bodů. 

Nestačí totiž jenom stanovit morálku politické třídy, zabezpečit obyvatelstvo a urychlit a zefektivnit procedury moci. Je zapotřebí, aby svému bohu – Jupiteru, chcete-li – lid prostě věřil. V tomto ohledu má Macron cit na symboly, komunikaci a gestikulaci. Než ale národ přijme svého boha, měl by vědět, jaké je jeho skutečné jméno. Takže znovu: Jupiter, nebo Harlekýn? 

Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 18:33; repríza 23:05; sobota-neděle 18:10; repríza 06:33  |  Délka pořadu: pondělí-pátek 26 minut; sobota-neděle 50 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace